Vzácné mince

Vzácné mince jsou numismatické předměty s výjimečnou sběratelskou hodnotou danou omezeným počtem dochovaných exemplářů, historickým významem nebo technickými zvláštnostmi, které výrazně převyšují jejich nominální či materiálovou hodnotu. Vzácnost se v katalozích označuje písmeny R (z anglického rare) až RRRRR podle počtu známých kusů na numismatickém trhu. V numismatice představují vzácné mince nejvyhledávanější segment, kde se spojuje historická hodnota s investičním potenciálem a prestiží vlastnictví unikátních artefaktů.

Historie

Koncept vzácnosti mincí existuje od počátků organizovaného sběratelství v renesanční Itálii. První známý katalog vzácných mincí sestavil Hubert Goltzius v díle "Vivae imagines" (1557), kde označoval vzácnost hvězdičkami. Francesco Petrarca již ve 14. století sbíral antické mince a rozlišoval mezi běžnými a vzácnými exempláři, které nazýval "nummi singulares".

Systematické hodnocení vzácnosti zavedl Joseph Eckhel ve svém monumentálním díle "Doctrina Numorum Veterum" (1792-1798). Používal latinské termíny - vulgaris (běžná), rarus (vzácná), rarissimus (velmi vzácná) a unicus (unikát). Jeho systém převzala většina evropských numismatiků a stal se základem moderního hodnocení.

V 19. století vznikl dnešní systém označování písmeny R. Poprvé ho použil francouzský numismatik Pierre-Justin Sabatier v katalogu byzantských mincí (1862). Definoval škálu R (11-30 kusů), RR (4-10 kusů), RRR (2-3 kusy), RRRR (unikát). Německá numismatika přidala označení S (selten = vzácný) a SS (sehr selten = velmi vzácný).

Nejvzácnější mincí starověku byl dlouho považován dekadrachma Syrakus od rytce Euaineta (400 př. n. l.) - známo bylo pouze 12 exemplářů. V roce 1933 byla jedna prodána za rekordních 1 850 liber, což byl ekvivalent ceny londýnského domu. Paradoxně dnes je známo přes 60 kusů díky muzejním katalogům.

Středověká numismatika definovala vzácnost jinak - podle práva ražby. Mince ražené bez královského privilegia byly automaticky vzácné, protože byly často konfiskovány a přetaveny. Například brakteáty Bolka II. Malého (1326-1368) byly tak vzácné, že první exemplář byl objeven až roku 1847.

Moderní éra vzácných mincí začala s Double Eagle 1933, který se stal legendou. Z vyražených 445 500 kusů byly všechny až na jeden roztaveny kvůli zákazu vlastnictví zlata. Jediný legální exemplář byl prodán v roce 2021 za 18,9 milionu dolarů - absolutní rekord.

Digitální éra přinesla databáze vzácnosti. PCGS CoinFacts (od 1986) eviduje přesné počty gradovaných mincí. Paradoxně některé "vzácné" mince se ukázaly být běžnější - například 1916-D Mercury Dime má populaci přes 10 000 kusů proti původním odhadům 500 kusů z roku 1950.

Systém hodnocení vzácnosti

Současný standard používá označení R (rare = vzácný) s přesně definovanými kategoriemi. Základní R znamená 11-30 kusů na numismatickém trhu - nejsou tedy započítány mince v muzejních sbírkách, které se na trh nedostávají. Mince označená R není zcela běžná, ale objevuje se v aukcích několikrát ročně.

Označení RR (velmi vzácná) odpovídá 4-10 známým kusům. V německé literatuře se používá "sehr selten" (SS). Tyto mince se objevují v prestižních aukcích jednou za několik let. Příkladem je tolar Rudolfa II. z roku 1603 ražený v Českých Budějovicích - známo je 7 exemplářů.

Kategorie RRR (rarita) označuje mince se 2-3 známými kusy. V němčině "Rarität". Každý výskyt v aukci je numismatickou událostí. Například desetidukát Matyáše II. z pražské mincovny (1611) existuje pouze ve 3 exemplářích.

Označení RRRR znamená faktický unikát - je znám pouze jeden exemplář. RRRRR již odpovídá unikátu, o kterém se ví, ale není dostupný. O unikátních mincích lze v numismatice hovořit, když mince nebo medaile není známa ve více než 3 exemplářích. Vzácnost spolu se zachovalostí mince určuje její cenu na trhu.

Existují také modifikátory vzácnosti. Symbol R? znamená nejistou vzácnost - počet není přesně znám. R+ označuje horní hranici kategorie (např. R+ = asi 30 kusů). Kombinace R/RR znamená různou vzácnost podle ročníku nebo varianty.

Faktory určující vzácnost

Původní náklad je primárním faktorem. Zkušební ražby, donativa nebo pamětní emise měly náklad desítek kusů. Například korunovační 10dukát Ferdinanda V. (1836) byl vyražen v pouhých 51 kusech. Naopak běžné oběživo mohlo mít milionové náklady, ale dochovanost je minimální kvůli opotřebení a přetavování.

Historické události dramaticky ovlivňují vzácnost. Konfiskace, zákazy vlastnictví nebo přetavení decimovaly populace mincí. Československé 5koruny 1908 KB jsou vzácné, protože většina byla stažena a přetavena kvůli jubilejním ražbám. Válečné ztráty zničily celé sbírky - odhaduje se, že 30% evropských vzácných mincí zmizelo během druhé světové války.

Technické chyby vytváří neplánovanou vzácnost. Dvojražby, přeražby, vadné střížky nebo chyby razidel produkují unikáty. Americký cent 1955 Double Die vznikl chybou razidla - dnes má hodnotu přes 50 000 dolarů. České 50haléře 1963 s převráceným lícovým razidlem jsou známy pouze ve 3 kusech.

Geografická distribuce ovlivňuje dostupnost. Koloniální ražby určené pro vzdálená území jsou v Evropě vzácné. Indické mohury Východoindické společnosti nebo australské pattern coins jsou mimo region původu extrémně vzácné.

Zajímavosti

• Nejvzácnější česká mince - moravský dukát Matyáše II. (1608) - existuje jediný známý exemplář v NM Praha
• Brasherův dublón (1787) byl první zlatá mince USA - známo je 7 kusů, poslední prodán za 9,36 milionu dolarů
• Čínská stříbrná Pattern Dollar 1910 existuje pouze ve 2 kusech - jeden vlastní britská královna
• Vatikán omylem vydal do oběhu 6 000 kusů 50centů s chybným portrétem - dnes mají hodnotu 2 500 EUR
• Nejvzácnější antická mince - EID MAR denár Bruta - známo 85 kusů, cena přes 4 miliony dolarů
• AI analýza odhalila, že 40% mincí označených RRR před rokem 1980 je ve skutečnosti pouze vzácných (R)