Zlatá horda

Zlatá horda byla mongolsko-tatarský stát, který v letech 1242–1502 ovládal stepi od dolního Dunaje po západní Sibiř a držel ruská knížectví ve vazalské závislosti. Založil ji Bátú chán, vnuk Čingischána. Platila stříbrnými dirhemy a měděnými puly s arabskými nápisy ze svých mincoven.

Vznik rok 1242, Bátú chán
Zánik 1502, vyplenění Saraje Krymským chanátem
Vlastní název Ulug Ulus (Veliký stát), v jiných pramenech Ulus Džučiho nebo Kypčacký chanát
Sídlo Saraj na dolní Volze
Vrchol chán Uzbek, 1313–1341
Stříbrná mince dirhem
Měděná mince pul
Mincovny mimo jiné Bulghar, Krym a Chórezm

Historie

Zlatá horda vznikla z území dobytých během mongolského tažení na západ v letech 1236 až 1242 pod vedením Bátú chána, vnuka Čingischána. Mongolové zničili Volžské Bulharsko, podrobili si ruská knížectví a pronikli až do Polska a Uher. Po smrti velikého chána Ögedeje na konci roku 1241 se Bátú vrátil do stepí a založil vlastní stát se střediskem v Saraji na dolní Volze. Název Zlatá horda je pozdější: poprvé ho zaznamenala ruská Kazaňská kronika z roku 1565. Sám stát se nazýval Ulug Ulus, tedy Veliký stát, perské a další prameny ho označují jako Ulus Džučiho nebo Kypčacký chanát.

Bátúův bratr Berke, který vládl v letech 1257 až 1266, přijal islám už roku 1252 v Buchaře. Za jeho vlády se horda kolem roku 1260 osamostatnila od mongolské říše. Ruská knížata musela jezdit do Saraje pro jarlyk, potvrzení vlády, a odvádět tribut.

Vrcholu moci dosáhla Zlatá horda za chána Uzbeka v letech 1313 až 1341, který učinil islám státním náboženstvím. Nové hlavní město Saraj Berke patřilo k největším městům středověkého světa. Uzbekův syn Džani Beg dobyl roku 1356 Tabríz. Roku 1346 zasáhla hordu morová epidemie, která se rozšířila i ve vojsku obléhajícím janovskou Kaffu na Krymu a stát těžce oslabila. Po vraždě Džani Bega roku 1357 následovalo období vnitřních válek v letech 1359 až 1381.

Chána Tochtamiše porazil roku 1395 na řece Těrek Tamerlán a zničil jeho hlavní město. V 15. století se od hordy oddělily chanáty Sibiřský, Kazaňský, Krymský a Astrachaňský i Nogajská horda; zbytek státu přetrval jako Velká horda. Moskevské velkoknížectví pod vedením Ivana III. přestalo platit tribut po takzvaném stání na řece Ugře roku 1480. Roku 1502 vyplenil Krymský chanát Saraj a Velká horda zanikla. V 16. století dobyl Ivan IV. Hrozný Kazaň a Astrachaň. Krymský chanát přežil jako osmanský vazal do roku 1783, kdy ho anektovala Kateřina II. Veliká.

Mincovnictví Zlaté hordy

Zlatá horda razila mince v islámské tradici. Základní měnou byly stříbrné dirhemy s arabskými nápisy nesoucími jméno chána, pro drobný oběh sloužily měděné puly. Hmotnost dirhemu nebyla jednotná a měnila se podle mincovny a období. Mincovny pracovaly mimo jiné v Bulgharu, na Krymu a v Chórezmu. Některé mince chána Tokty nesou vedle perského a mongolského písma i písmo phags-pa.

Mince Zlaté hordy ovlivnily ruské mincovnictví. První moskevské děngy, ražené od 70. a 80. let 14. století za Dmitrije Donského, napodobovaly stříbrné mince hordských chánů a část z nich nesla arabské nápisy. Samo slovo děnga pochází z tatarského označení malé stříbrné mince.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet