Zlatá stezka

Zlatá stezka byla soustava obchodních cest spojujících bavorský Pasov s jižními Čechami. Nejdůležitějším zbožím byla sůl dopravovaná soumary přes Šumavu, opačným směrem proudilo obilí a další výrobky. Hlavní větve vedly do Prachatic, Vimperka a Kašperských Hor; název Zlatá je pozdější.

Historie

Čechy postrádaly vlastní významné zdroje soli, zatímco Pasov byl napojen na solné oblasti východních Alp. Obchodní cesta přes Šumavu je doložena od raného středověku a její prachatická větev získala zvláštní privilegia.

Zboží převáželi soumaři na koních v dávkách. Sůl putovala do českého vnitrozemí, zpět se vozilo obilí, slad a další produkty. Na trase vznikaly celnice, sklady, nocležiště a osady; výnos plynul panovníkům, pasovskému biskupství i držitelům místních práv.

Vedle nejstarší prachatické větve se rozvinula vimperská a později kašperskohorská větev. Síť obsahovala odbočky i pašerácké cesty, takže není správné kreslit jedinou neměnnou trasu.

Obchod vrcholil zejména v pozdním středověku a 16. století. V 17. století jej oslabily války, konkurence jiných cest a habsburská snaha směrovat zásobování solí z vlastních oblastí. Označení Zlatá vyjadřuje hospodářský význam a rozšířilo se později; původně šlo o solní cestu.

Tři větve, soumaři a obchod se solí

Prachatičtí, vimperští a kašperskohorští obchodníci měli rozdílná privilegia a trasy. U konkrétního místa se proto uvádí větev a období, ne pouze obecný název Zlatá stezka.

Podkova, keramika nebo mince z cesty sama nedokládá náklad soli. Nálezový kontext, datace vrstvy a vztah ke celnici nebo sídlu jsou rozhodující.

Prostice a jiné přepravní nádoby sloužily jako obal i místní míra. Jejich objem se nesmí bez pramene převádět na jednotnou moderní hmotnost.