Stříbrné denáry
Stříbrné denáry spojují dvě období: římský denár, zavedený kolem roku 211 př. n. l., a středověký denár, který na něj navázal od 8. století a v Čechách se razil od 10. století do roku 1300. V obou obdobích začínal jako téměř ryzí stříbrná mince a postupně ztrácel obsah stříbra, nakonec hluboko pod polovinu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Denár Břetislava I. připomíná období upevňování přemyslovského státu v první polovině 11. století. Drobné stříbrné ražby s výraznou stylizací postav patří k autentickým dokladům...
Stříbrný denár serratus římské republiky, vydaný C. Naeviem Balbem v Římě roku 79 př. n. l. Averz nese hlavu Venuše, reverz zobrazuje Viktorii řídící trojspřeží. Vroubkovaný...
Stříbrný denár českého knížete Břetislava I. vznikl v Praze před jeho mincovní reformou kolem roku 1050. Spojuje čelní vyobrazení panovníka s křížem a ptáka kráčejícího vlevo;...
Denár Břetislava I. z let jeho vlády 1037–1055 představuje působivou ukázku českého raně středověkého mincovnictví.
Certifikovaný denár Soběslava I. představuje atraktivní doklad raně středověkého českého mincovnictví. Drobná stříbrná ražba z období přemyslovských knížat spojuje historickou...
Stříbrný denár císaře Caracally přibližně z roku 206 spojuje portrét mladého příslušníka severovské dynastie s obětní scénou připomínající císařské sliby. Čitelná titulatura,...
Stříbrný denár císaře Septimia Severa z let 194–195 zachycuje okřídlenou Victorii s věncem a palmovou ratolestí. Východní ražba typu RIC 425 připomíná upevňování vlády...
Stříbrný republikánský denár mincmistra D. Iunia Silana z roku 91 př. n. l. spojuje portrét okřídlené Romy s dynamickým výjevem Victorie řídící dvouspřeží. Ražba vznikla v Římě...
Stříbrný denár římské republiky, ražený v Římě roku 91 př. n. l. za mincmistra Decima Junia Silana. Portrét bohyně Romy a vítězný výjev s bigou připomínají obrazový jazyk...
Republikánský denár Publia Servilia Rulla z roku 100 př. n. l. spojuje přilbovou hlavu Minervy s dynamickým výjevem dvojspřeží. Čitelné jméno mincmistra a zachovalost VF+ z něj...
Stříbrný denár Bořivoje II. (cca 1100–1120) s bustou knížete a Kristem na trůnu. Typ Cach 413, vzácnější exemplář z období raně středověkého mincovnictví v českých zemích.
Římský denár císaře Septimia Severa spojuje výrazný portrét panovníka s postavou Bakcha na rubu a opisem LIBERO PATRI. Atraktivní antická ražba přibližuje náboženskou symboliku...
Římský denár se objevil za druhé punské války kolem roku 211 př. n. l. a jeho jméno vyjadřovalo hodnotu deseti asů. Vážil asi 4,5 g, tedy 1/72 římské libry. Za Augusta klesla hmotnost asi na 3,9 g a Nero ji snížil na 1/96 libry, asi 3,4 g, spolu s mírným poklesem ryzosti. Zlehčování pokračovalo i za dalších císařů; mezi lety 193 a 235 klesl podíl stříbra v denáru zhruba z 78 na 50 procent.
Roku 215 zavedl Caracalla antoninián, minci s hodnotou dvou denárů, která však obsahovala jen asi osm desetin jejich stříbra. Antoninián denár postupně vytlačil a jeho běžná ražba skončila za Gordiana III. (238–244); později se denár objevoval jen ojediněle. Přesto jméno přežilo: kolem roku 755 zavedl franský král Pipin Krátký nový denár, ražený po 240 kusech z libry, a Karel Veliký jej rozšířil po západní Evropě.
Z tohoto středověkého denáru vycházely i první české mince. Denáry Boleslava I. dosahovaly ryzosti kolem 950/1000, ale v 11. a 12. století obsah stříbra klesal; plátované denáry Vladislava I. a II., tedy měděný plíšek pokrytý tenkou vrstvou stříbra, obsahovaly jen 1–2 procenta stříbra. Ražbu denárů ukončila roku 1300 reforma Václava II., která zavedla pražský groš. Užší výběr nabízejí římské denáry a české stříbrné denáry.
