Stříbrný pražský groš Jana Lucemburského z počátku 14. století, ražený v Kutné Hoře. Atraktivní kus s vysokou hmotností a patrnou korunou i lvem, typická raná ražba z...
Pražský groš Václava II. ze začátku 14. století s typickou korunou a českým lvem. Exponát v nižší zachovalosti s opotřebovanými detaily, vhodný pro studijní nebo začínající sbírku.
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Pražské groše jsou jedním z nejvýznamnějších výdobytků českého mincovnictví a symbolem hospodářské síly středověkého Českého království. Zavedl je král Václav II. kolem roku 1300 jako reakci na potřebu stabilní a mezinárodně uznávané měny. Raženy byly z kvalitního stříbra vytěženého především v Kutné Hoře, která se tehdy stala jedním z největších evropských nalezišť drahých kovů.
Typický pražský groš má průměr kolem 28–30 mm a hmotnost přibližně 3,5 g. Na averzu nese nápis „WENCZLAVS SECVNDVS DEI GRATIA REX BOEMIE“ a stylizovanou královskou korunu. Reverz zdobí český dvouocasý lev s opisem „GROSSI PRAGENSES“. Tyto znaky se staly standardem grošového typu, který byl po staletí imitován a přejímán i jinými státy.
Ražba pražských grošů pokračovala za několika dalších panovníků – Jana Lucemburského, Karla IV., Václava IV. i Zikmunda Lucemburského. Postupem času docházelo k snižování hmotnosti i ryzosti, což odráželo proměny hospodářských podmínek i politické turbulence doby. Přesto si groš zachoval vysokou prestiž a používal se nejen v českých zemích, ale i v zahraničním obchodě.
Stříbrné pražské groše jsou dnes vyhledávaným sběratelským artiklem. Každý kus představuje spojení umělecké, technologické i historické hodnoty. Jsou ztělesněním středověké mincovní reformy, ekonomické strategie i panovnické reprezentace. Pro milovníky české historie a numismatiky představují zásadní milník v dějinách peněz.
