500 koruna

500 koruna (pětisetkoruna) je vysoký nominál, který se na našem území uplatnil jak na bankovkách, tak i na pamětních stříbrných mincích. V numismatice se s tímto označením setkáte u československých a českých emisí, které často připomínají významné osobnosti nebo výročí.

Historie

500 koruna má v našich dějinách dvojí „život“ – bankovkový a mincovní. Z pohledu mincí je pětisetkoruna spojena především s československými pamětními ražbami. Uvádí se, že československá pětisetkoruna byla poprvé ražena roku 1981 jako pamětní mince ze stříbra o ryzosti 900/1000 a hmotnosti 24 g, vydaná k výročí úmrtí osobnosti jménem Štúr. Pamětní stříbrné mince tohoto typu byly typické tím, že nebyly určeny k běžnému oběhu v každodenních platbách, ale spíše jako reprezentativní ražby pro sběratele a k připomínce státních či kulturních témat.

Další pamětní ražba pětisetkoruny je připomínána rokem 1993, opět se stejnou hmotností a ryzostí, tentokrát k výročí československého tenisu. Zajímavostí této emise je, že nese na líci opis a znak Československé federativní republiky, přestože byla vydána až po rozdělení státu k 31. prosinci 1992. Právě takové „přesahy“ mezi politickou změnou a praktickou realizací emisí patří k detailům, které sběratele na moderních ražbách často baví – mince je najednou nejen kov, ale i doklad konkrétního okamžiku přechodu.

Ještě výraznější stopu zanechala 500 koruna v podobě bankovky. Jako bankovka byla pětistovka pro naše území poprvé vydána 20. října 1919 podle návrhu Alfonse Muchy. V dobových souvislostech se připomíná, že na území Maďarska byla často padělána, což ukazuje, jak atraktivní byly vyšší hodnoty pro padělatele a jak citlivé bylo období formování nové měny po vzniku Československa. První československá bankovka v hodnotě 500 korun byla dána do oběhu 6. října 1923.

V samostatné České republice se pětisetkorunová bankovka objevila v peněžním oběhu od 21. července 1993 s námětem spisovatelky Boženy Němcové, přičemž autorem návrhu je O. Kulhánek. Tím se pětistovka zařadila mezi základní české bankovkové nominály a dlouhodobě patří k hodnotám, které se v oběhu reálně používají, a zároveň se v řadě podob a emisních detailů stávají zajímavým sběratelským tématem.

Mince a bankovka v praxi

500 koruna jako pamětní mince stojí na jiné logice než bankovka. U pamětních ražeb rozhoduje především kov, parametry, téma a často i náklad – tedy kolik kusů vzniklo a v jaké kvalitě. Stříbrná pětisetkoruna (uváděná ryzost 900/1000 a hmotnost 24 g) je typickým příkladem moderní pamětní mince, kde je důležitá také kvalita povrchu: sběratelé sledují, zda je mince bez škrábanců, otlaků a stop po nešetrné manipulaci. U novějších emisí navíc může hrát roli i „příběh“ emise – například právě zmíněný fakt, že se v jednom ročníku objevuje ještě státní označení, které už v době vydání formálně neexistovalo.

U bankovky v hodnotě 500 korun je zase zásadní zachovalost papíru. Pětistovka se hodnotí podle přehybů, natržení, čistoty plochy a celkové „svěžesti“ tisku. U starších emisí, zejména těch z počátků republiky, zvyšují sběratelský význam i historické souvislosti – například to, že šlo o jednu z prvních bankovek nového státu a že se objevovaly padělky. U moderní české pětistovky pak sběratelé často sledují varianty tisku a drobné odchylky v emisích, zatímco pro běžného uživatele jde především o praktické platidlo vyšší hodnoty.