Achaimenovci

Achaimenovci byli starověká perská dynastie vládnoucí v letech 550 až 330 před naším letopočtem, která vytvořila první světovou říši rozprostírající se od Indie po Řecko. Dynastie založená Kýrem Velikým položila základy perské státnosti a kultury, které ovlivnily celý starověký svět. Pro numismatiku jsou Achaimenovci zásadní jako tvůrci prvního standardizovaného mezinárodního měnového systému založeného na zlatém dariku a stříbrném siklu.

Historie

Dynastie Achaimenovců odvozovala svůj původ od bájného předka Achaimena, který údajně vládl Persii kolem roku 700 před naším letopočtem. Skutečným zakladatelem perské velmoci byl Kýros II. Veliký, který v letech 550 až 530 před naším letopočtem sjednotil Médy a Peršany, dobyl Lýdii, Babylon a vytvořil říši sahající od Egejského moře po Střední Asii. Jeho syn Kambýsés II. připojil v roce 525 před naším letopočtem Egypt, čímž říše dosáhla největšího územního rozsahu.

Po dynastické krizi nastoupil v roce 522 před naším letopočtem Dareios I. Veliký, který provedl zásadní správní reformy. Rozdělil říši na dvacet satrapií, zavedl jednotný daňový systém a vybudoval královskou cestu dlouhou 2500 kilometrů spojující Sardy s Súsami. Dareios také zahájil perské války s Řeckem, které skončily porážkou u Marathónu v roce 490 před naším letopočtem. Jeho nástupce Xerxés I. pokračoval v tažení proti Řecku, ale byl poražen u Salamíny a Platají.

Období po perských válkách bylo poznamenáno postupným úpadkem centrální moci a vzrůstajícím vlivem satrapů. Artaxerxés III. se na krátko pokusil obnovit říšskou autoritu, ale dynastie byla oslabena palácovými intrikami a vraždami. Poslední achaimenovský král Dareios III. čelil invazi Alexandra Makedonského. Po porážkách u Grániku, Issu a Gaugamél uprchl do Baktrie, kde byl v roce 330 před naším letopočtem zavražděn vlastním satrapou Bessem.

Achaimenovská říše zanechala trvalé dědictví v oblasti státní správy, architektury a kultury. Jejich systém satrapií ovlivnil pozdější helénistické a římské správní modely. Monumentální paláce v Persepoli a Súsách představují vrchol starověké architektury. Náboženská tolerance a respekt k místním tradicím se staly vzorem pro pozdější multietnické říše. Královská cesta s poštovními stanicemi inspirovala komunikační systémy budoucích říší.

Achaimenovské mincovnictví

Achaimenovci vytvořili první skutečně mezinárodní měnový systém. Dareios I. zavedl kolem roku 515 před naším letopočtem zlatý darik o váze 8,4 gramu a stříbrný siklos o váze 5,6 gramu v poměru 1:13,3. Zlaté dariky zobrazovaly perského krále v běhu nebo kleku s lukem a kopím, symbol královské moci. Stříbrné sikly měly podobnou ikonografii. Tyto mince se staly standardním platidlem od Egypta po Indii.

Kromě královských ražeb fungovaly místní mincovny produkující provinční mince s lokálními motivy. Satrapové razili vlastní stříbrné mince, zejména v Malé Asii. Kvalita achaimenovských mincí byla vysoká s přesně dodržovanou váhou a ryzostí, což zajistilo jejich mezinárodní akceptaci. Mincovny fungovaly v Sardech, Babylonu, Ekbatanách a dalších centrech. Systém achaimenovského mincovnictví ovlivnil pozdější helénistické a parthské ražby.

Zajímavosti

• Achaimenovská říše byla první říší s více než 50 miliony obyvatel
• Perská královská cesta měla poštovní stanice každých 25 kilometrů s čerstvými koňmi
• Zlatý darik byl tak ceněný, že jím Sparťané platili žoldnéře ještě století po pádu říše
• Persepolis, ceremoniální hlavní město, bylo postaveno bez jediného otroka
• Achaimenovci používali první známý systém bankovních šeků pro mezinárodní platby
• Perští králové měli titul šáhanšáh, král králů, který se používá dodnes