Afinace

Afinace je historický proces čištění drahých kovů, především zlata a stříbra, při kterém se odstraňovaly nežádoucí příměsi obsažené v surovém kovu pocházejícím z hutí. Tento důležitý technologický postup umožňoval dosáhnout nejvyšší možné ryzosti kovů podle středověkých možností.

Historie

Afinace jako systematický proces čištění drahých kovů se vyvíjela postupně během středověku a renesance. Písemné prameny dokládají používání afinačních technologií již v 15. a 16. století, kdy se stala nedílnou součástí mincovní výroby. Proces vznikl z praktické potřeby zpracovávat surové kovy dodávané z hutí, které obsahovaly značné množství nečistot a příměsí. Středověcí řemeslníci postupně zdokonalovali techniky čištění, přičemž každá mincovna měla své specializované pracovníky - přepalovaše neboli preneře, kteří proces ovládali. Technologie afinace se rozvíjela paralelně s rozvojem dolování a hutnictví, kdy rostoucí objem těženého kovu vyžadoval efektivnější metody jeho čištění. Historické dokumenty uvádějí, že afinace probíhala ve zvláštních místnostech nazývaných přrenárna nebo prengáda, což svědčí o specializaci této činnosti.

Afinace zlata probíhala metodou zvanou cimentace, při které se zlato smísilo s rozemletými cihlami, zelenou skalicí (síranem měďnatým) a kuchyňskou solí a následně se žíhalo přibližně 30 minut. Pro oddělení zlata od stříbra se používala lučavka královská - směs kyseliny dusičné a chlorovodíkové. Čištění stříbra bylo složitější proces vyžadující speciální vybavení. Surové stříbro zvané hertovní se roztavilo a zbavilo příměsí metodou přepálení. Pracovníci používali hliněné nádoby zvané testy, které se naplnily jemným popelem pro vytvoření lůžka. Stříbro se čistilo přídavkem tvrdého olova obsahujícího antimon za stálého přívodu vzduchu. Po vychladnutí se přepálené stříbro čistilo drátěnou štětkou, přičemž odlupky se pečlivě sbíraly a jednou ročně znovu zpracovávaly. Vyčištěné stříbro se následně slévalo s mědí na mincovní kov.

Zajímavosti

• Nejryzejší zlato nebo stříbro dosažitelné středověkými technologiemi se nazývalo fajn (z německého "fein")
• Při afinaci stříbra pracovali pomocníci zvaní dýmáky, kteří obsluhovali pece a ventilaci
• Odlupky ze čištění stříbra se nazývaly grece nebo prengrece a obsahovaly cenné zbytky kovu
• Každá dodávka hertovního stříbra se přepalovala samostatně pro kontrolu kvality a množství
• Afinované stříbro se slévalo s granulovanou mědí ve speciální slévárně zvané gysárně