Afrodita
Afrodita byla řecká bohyně lásky, krásy a plodnosti, kterou Římané ztotožnili s Venuší. K Venuši jako ke své pramáti se hlásil rod Juliů, a proto ji Gaius Julius Caesar umístil na své denáry. Na mincích se objevuje jako hlava v profilu i jako stojící postava; k jejím symbolům patří holubice.
| Římský protějšek | Venuše |
|---|---|
| Bohyně | lásky, krásy a plodnosti |
| Původ podle mýtů | Hésiodos: zrozená z mořské pěny · Homér: dcera Dia a Dióny |
| Hlavní místa kultu | Kythéra, Kypr, Korint, Athény |
| Symboly | holubice, labuť, mušle, myrta, zrcadlo |
| Na mincích | drachmy Korintu (4. stol. př. n. l.), Caesarův denár s hlavou Venuše (RRC 458/1, 47–46 př. n. l.), mince římských císařoven |
Historie
Podle Hésiodovy Theogonie se zrodila z mořské pěny, která vznikla, když Kronos vhodil do moře uťaté přirození svého otce Úrana. Za místo jejího zrození se považovaly Kythéra i Kypr, odkud pochází její přízvisko Kypris. Homér ji naopak v Iliadě uvádí jako dceru Dia a Dióny. Část badatelů spojuje její kult se staršími blízkovýchodními bohyněmi, zejména s fénickou Astarté a mezopotámskou Ištar.
Byla bohyní lásky, krásy a plodnosti, ale uctívali ji i jako ochránkyni plavby s přízviskem Euploia a ve Spartě jako válečnou Areia. Podle mýtu o Paridově soudu jí trojský princ Paris přiřkl jablko sváru určené nejkrásnější bohyni; za to mu slíbila nejkrásnější ženu světa, Helenu, a její únos rozpoutal trojskou válku.
Římané ji ztotožnili s Venuší. Rod Juliů odvozoval svůj původ od Iula, syna Aenea, a tím od Venuše, Aeneovy matky. Gaius Julius Caesar její kult podporoval a Venuše byla uctívána jako Venus Genetrix, pramáti celého římského národa. Bohyně se tak stala rodovou předchůdkyní Caesara i jeho adoptivního syna Augusta – božský původ vládnoucího rodu byl politickým argumentem, ne jen zbožností.
Afrodita a Venuše na mincích
V řeckém světě se Afrodita objevuje na mincích míst se silným kultem. Korint razil ve 4. století př. n. l. stříbrné drachmy s letícím Pegasem na jedné a hlavou Afrodity na druhé straně. Na Kypru razil za flaviovských císařů zemský svaz (koinon) mince s chrámem Afrodity v Pafu.
V Římě nechal Caesar v letech 47–46 př. n. l. razit denár s hlavou Venuše na líci a Aeneem nesoucím otce Anchísa a sošku palladia na rubu – připomínku původu svého rodu. Sedící nebo stojící Venuše je i na denárech z roku 44 př. n. l. s Caesarovým portrétem. Za císařství se objevuje na rubech mincí s přízvisky jako Venus Victrix (Vítězná) nebo Venus Felix (Šťastná) a také na mincích císařoven, například Faustiny mladší, Julie Mamaey nebo Saloniny.
