Albrecht II. Rakouský

Albrecht II. Rakouský byl rakouský vévoda, český a uherský král a římský král v letech 1438 až 1439, jehož krátká vláda zanechala výraznou stopu v mincovnictví střední Evropy především zavedením jednotné ražby grošů ve všech svých zemích. Jeho mincovní reforma sjednotila měnové systémy rakouských, českých a uherských zemí poprvé v historii, čímž vytvořil předpoklad pro pozdější vznik habsburské monarchie jako ekonomického celku.

Historie

Albrecht se narodil 16. srpna 1397 ve Vídni jako syn Albrechta IV. Habsburského a Johany Bavorské. Po smrti otce v roce 1404 se stal spoluvévodou rakouským společně se svým bratrancem Fridrichem IV., ale faktickou vládu převzal až po dosažení plnoletosti v roce 1411. Jeho politický vzestup začal sňatkem s Alžbětou Lucemburskou, dcerou císaře Zikmunda, v roce 1422, což mu otevřelo cestu k českému a uherskému trůnu.

První významnou mincovní reformu provedl Albrecht již jako rakouský vévoda v roce 1424, kdy sjednotil ražbu vídeňských feniků ve všech rakouských zemích. Stanovil nový standard 360 feniků z vídeňské marky stříbra při ryzosti 13 lotů, což představovalo mírné snížení obsahu stříbra oproti starším ražbám. Toto opatření bylo reakcí na nedostatek stříbra způsobený husitskými válkami, které narušily těžbu v českých dolech.

Po smrti císaře Zikmunda v prosinci 1437 byl Albrecht zvolen českým králem 27. prosince téhož roku a uherským králem 1. ledna 1438. Jeho nástup na český trůn byl komplikován odporem husitské strany, která neuznávala jeho legitimitu. V Kutné Hoře nechal okamžitě obnovit ražbu pražských grošů, které se nerazily od roku 1419. Nové groše nesly jeho stylizovaný portrét a českého lva s habsburským erbem.

V Uhrách zavedl Albrecht reformu zlatých dukátů podle florentského vzoru. Uherské dukáty s jeho portrétem a znakem měly váhu 3,56 gramů při ryzosti 23,75 karátu. Kvalita těchto ražeb byla tak vysoká, že se staly vyhledávanou měnou v celé Evropě. Budapešťská mincovna pod jeho vedením produkovala až 50 000 dukátů ročně.

Dne 18. března 1438 byl Albrecht jednomyslně zvolen římským králem ve Frankfurtu nad Mohanem. Jeho volba znamenala obnovení habsburské moci v říši po více než století. Jako římský král vydal Frankfurtský mincovní řád, který měl sjednotit ražbu zlatých a stříbrných mincí v celé říši. Stanovil povinnou ražbu zlatých guldenů o váze 3,25 gramů a stříbrných grošů podle pražského vzoru.

Albrechtova snaha o mincovní centralizaci narazila na odpor říšských stavů, zejména rýnských kurfiřtů, kteří bránili svá mincovní práva. Kompromisní řešení našel v systému mincovních konvencí, kdy jednotlivá teritoria mohla zachovat vlastní ražby za podmínky dodržování minimálních standardů kvality. Kolínské arcibiskupství, Mohuč a Trevír přijaly tento systém v červnu 1439.

Významným přínosem bylo zavedení zkušebních dnů (Probationstage), kdy se pravidelně každé čtvrtletí scházeli zástupci mincoven k vzájemné kontrole kvality ražeb. První takové setkání proběhlo v Norimberku v srpnu 1439. Vzorky mincí byly testovány na obsah drahého kovu metodou kupelace a výsledky zapisovány do říšské mincovní knihy.

Tragický konec Albrechtovy vlády přišel nečekaně rychle. Během tažení proti Turkům v Uhrách onemocněl úplavicí a zemřel 27. října 1439 v Neszmély (dnešní Maďarsko). Jeho smrt znamenala chaos v nástupnictví - zanechal pouze posmrtně narozeného syna Ladislava Pohrobka. Mincovny v různých zemích začaly razit konkurenční emise podle práva různých uchazečů o trůn.

Albrechtův mincovní systém představoval pokus o vytvoření nadnárodní měnové unie v rámci jeho držav. Zavedl princip vzájemné směnitelnosti mincí ražených v rakouských, českých a uherských mincovnách v poměru 1:1 pro mince stejného nominálu. Tento systém vyžadoval přísnou kontrolu obsahu drahého kovu a jednotné technologické postupy.

Technologickou inovací bylo použití válcovacích strojů pro přípravu mincovních střížků. Albrecht nechal dovézt první takové zařízení z Itálie do vídeňské mincovny v roce 1438. Válcování zajišťovalo jednotnou tloušťku střížků, což vedlo k přesnější váze hotových mincí. Tento postup byl později zaveden i v Kutné Hoře a Kremnici.

Organizačně Albrecht ustanovil funkci vrchního mincmistra říše (Reichsmünzmeister), který dohlížel na všechny královské mincovny. Prvním držitelem úřadu se stal Kašpar Schlick, který později dal jméno jáchymovským tolarům. Vrchní mincmistr měl pravomoc odvolat místní mincmistry a konfiskovat vadné ražby.

Ekonomický dopad Albrechtových reforem byl omezený kvůli krátké době vlády, ale principy jím zavedené přetrvaly. Sjednocení měnových systémů usnadnilo obchod mezi jednotlivými zeměmi a posílilo pozici Vídně jako finančního centra. Roční obrat vídeňské mincovny vzrostl během jeho vlády o 60 procent na 400 000 grošů.

Zajímavosti

• Albrecht II. byl jediným panovníkem, který byl současně králem čtyř království - rakouským vévodou, českým, uherským a římským králem
• Jeho mince byly první, na kterých se objevil dvojhlavý orel jako symbol univerzální vlády nad východem i západem
• V kutnohorské mincovně nechal vyrazit památeční třígrošovou minci k narození syna, která se nikdy nedostala do oběhu kvůli jeho smrti
• Albrecht osobně navrhl podobu nového říšského jablka na svých ražbách, které mělo 12 perel symbolizujících apoštoly
• Jeho pohřební mince ražené v roce 1440 byly první memento mori ražby v habsburské historii
• Podle legendy měl Albrecht sbírku přes 3000 antických mincí, kterou zdědil po císaři Zikmundovi