Alexandr I. Karađorđević

Alexandr I. Karađorđević (1888-1934) byl král Srbů, Chorvatů a Slovinců od roku 1921, později král Jugoslávie od roku 1929 až do své smrti. Jako sjednotitel jižních Slovanů vytvořil centralizovanou monarchii, zavedl královskou diktaturu a byl zavražděn v Marseille. Jeho portréty na jugoslávských dinárech a dukátech představují vrchol balkánského mincovnictví meziválečného období.

Historie

Alexandr se narodil jako druhý syn srbského krále Petra I. Karađorđeviće v Cetinje během exilu královské rodiny. Vychováván byl v Ženevě a Petrohradě, kde získal vojenské vzdělání v carském pážecím sboru. Jeho starší bratr Đorđe se vzdal následnictví, takže Alexandr se stal korunním princem. Vyznamenal se v balkánských válkách 1912-1913, kde velel první srbské armádě při osvobození Kosova a Makedonie. Během první světové války vedl srbskou armádu při ústupu přes Albánii a později při průlomu soluňské fronty, který vedl k osvobození Srbska.

V roce 1918 Alexandr jako regent vyhlásil sjednocení Srbů, Chorvatů a Slovinců do jednoho království. Nový stát čelil obrovským výzvám - různé právní systémy, náboženství, ekonomické úrovně a národnostní spory. Alexandr prosazoval centralizovanou monarchii s dominancí Srbska, což vyvolávalo odpor Chorvatů a dalších národů. Po zavraždění chorvatského vůdce Stjepana Radiće v parlamentu v roce 1928 se politická krize prohloubila. 6. ledna 1929 Alexandr rozpustil parlament, zrušil ústavu a vyhlásil královskou diktaturu. Změnil název státu na Jugoslávie a rozdělil zemi na nové administrativní jednotky ignorující etnické hranice.

Alexandrova diktatura potlačovala národnostní hnutí, cenzurovala tisk a věznila odpůrce. Současně se snažil modernizovat zemi, budovat infrastrukturu a vytvořit jugoslávskou identitu. V zahraniční politice hledal spojence proti revizionistickým sousedům - vytvořil Malou dohodu s Československem a Rumunskem, sbližoval se s Francií. 9. října 1934 byl Alexandr zavražděn v Marseille makedonským revolucionářem Vladem Černozemským ve spolupráci s chorvatskými ustašovci. Jeho smrt odstartovala postupný rozpad Jugoslávie. Nástupcem se stal jeho jedenáctiletý syn Petr II. pod regentstvím prince Pavla.

Alexandr I. a jugoslávské mincovnictví

Alexandr I. věnoval velkou pozornost mincovnictví jako prostředku státní propagandy a sjednocení. První jugoslávské dináry s jeho portrétem byly raženy v roce 1925 v hodnotách 1, 2, 10, 20 a 50 dinárů. Mince razily pařížská mincovna a vídeňská mincovna, protože Jugoslávie neměla vlastní moderní mincovnu. Na líci byl Alexandrův portrét v uniformě s nápisem v cyrilici a latince, na rubu státní znak kombinující srbského orla, chorvatskou šachovnici a slovinský znak.

V roce 1931 byly vydány pamětní zlaté dukáty k desetiletému výročí Alexandrovy korunovace. Tyto vzácné mince o váze 3,49 gramu zlata jsou dnes nejvyhledávanějšími jugoslávskými numismatickými památkami. Po vyhlášení diktatury v roce 1929 byly raženy nové mince s nápisem "Jugoslávie" místo dlouhého "Království Srbů, Chorvatů a Slovinců". Alexandr osobně schvaloval návrhy mincí a trval na vysoké umělecké kvalitě. Zajímavostí jsou zkušební ražby s různými portréty - některé zobrazují krále v civilu, jiné s různými vyznamenáními. Po jeho smrti byly staženy všechny oběžné mince s jeho portrétem a nahrazeny mincemi s mladým Petrem II., což činí Alexandrovy mince vzácnějšími.

Zajímavosti

• Alexandr I. byl prvním evropským panovníkem zavražděným na záznam filmové kamery - atentát zachytily filmové týdeníky
• Jeho zlatý dukát z roku 1931 je nejdražší jihoslovanskou mincí - v aukci dosáhl ceny přes 50 tisíc eur
• Alexandr vlastnil jednu z největších soukromých numismatických sbírek na Balkáně
• Po atentátu byly raženy smuteční medaile s jeho portrétem a datem smrti prodávané na podporu sirotků
• Marseillský atentát inspiroval změnu mezinárodního práva o ochraně zahraničních státníků