Arcivévodství
Arcivévodství je území, jehož vládce nese titul arcivévoda. Pojem se pojí s Arcivévodstvím rakouským, jádrem habsburské moci s hlavním městem Vídní. Titul si přisvojil Rudolf IV. Habsburský padělanou listinou Privilegium maius a císař Fridrich III. jej uznal roku 1453. Zaniklo roku 1918.
| Území | dnešní Horní a Dolní Rakousy a Vídeň |
|---|---|
| Hlavní město | Vídeň |
| Přisvojení titulu | Rudolf IV. Habsburský, padělek Privilegium maius (1358–1359) |
| Uznání titulu | 1453, císař Fridrich III. |
| Zánik | 1918, rozpad Rakouska-Uherska |
| Titul na mincích zemí Koruny české | od Ferdinanda I., zkratky ARCH, ARCHID, ARCHIDV |
Historie
Arcivévodství vychází z titulu arcivévoda (latinsky archidux), který se pojil výhradně s rakouským panovnickým domem. Po vydání Zlaté buly Karla IV. roku 1356 byli rakouští vévodové na císařském dvoře považováni za „dvorské arcivévody“. Rudolf IV. Habsburský, který převzal vládu roku 1358, si titul arcivévody přisvojil padělanou listinou Privilegium maius. Císař Karel IV. jeho povýšení neuznal.
Uznání přišlo až roku 1453 od císaře Fridricha III., který byl sám Habsburk a rakouský vévoda. Titul arcivévody pak nesli členové habsburského rodu.
Arcivévodství zahrnovalo dnešní Horní a Dolní Rakousy a Vídeň. Habsburská monarchie, jejímž jádrem arcivévodství bylo, od roku 1526 zahrnovala i země Koruny české a Uherské království. Po vzniku Rakouského císařství roku 1804 arcivévodství trvalo dál jako korunní země, ve správě rozdělená na Horní a Dolní Rakousy. Formálně zaniklo roku 1918 s rozpadem Rakouska-Uherska.
Arcivévodský titul na mincích
Počínaje Ferdinandem I. Habsburským se titul arcivévody rakouského pravidelně objevuje v opisech mincí zemí Koruny české. Uvádí se v různých zkratkách, například ARCH, ARCHID nebo ARCHIDV.