Averz

Averz (též avers, česky líc) je přední strana mince, která tradičně nese portrét panovníka, státní znak nebo jiný hlavní motiv určující autoritu vydavatele, a je považována za hierarchicky nadřazenou stranu oproti reverzu. V numismatice se averz určuje podle pozice hlavního motivu při správném čtení legendy, přičemž u moderních mincí je to strana s nominální hodnotou nebo státním symbolem, zatímco u panovnických ražeb strana s portrétem či znakem suveréna.

Historie

Koncept averzu vznikl současně s prvními mincemi v Lýdii kolem roku 650 př. n. l., kdy elektroové statéry nesly na jedné straně symbol královské autority - lví hlavu jako znak dynastie Mermnádů. Tato strana byla ražena vrchním razidlem (troquel) a představovala oficiální pečeť garantující váhu a ryzost. Spodní strana měla pouze nepravidelné vrypy (incuse square) bez obrazu. Již od počátku byl tedy averz stranou reprezentující moc a autoritu.

Řecké polisy v 6. století př. n. l. etablovaly princip, že averz nese symbol města nebo božstvo-patrona. Athénské tetradrachmy zobrazovaly hlavu Athény, korintské statéry okřídleného Pegasa, aigínské drachmy želvu. Averz se stal vizuální identitou městského státu, rozpoznatelnou napříč celým Středomořím. Technicky byl averz ražen stabilním spodním razidlem zapuštěným do kovadliny, což zajišťovalo konstantní orientaci hlavního motivu.

Římská republika standardizovala koncept averzu zobrazením hlavy Romy nebo Jana na denárech. Od roku 44 př. n. l., kdy Julius Caesar jako první žijící Říman umístil svůj portrét na averz, se etablovala tradice panovnického portrétu. Císařské mince vždy nesly portrét vládnoucího Augusta na averzu s titulaturou v legendě. Technický termín adversus (obrácený k) označoval stranu mince obrácenou k pozorovateli při prezentaci.

Středověké mincovnictví zachovalo římskou tradici. Byzantské solidy nesly na averzu bustu císaře nebo Krista Pantokratora. Karolinské denáry zobrazovaly monogram panovníka nebo kříž. Od 13. století se v západní Evropě etabloval heraldický averz - francouzské écu d'or nesly liliovitý štít, anglické nobles král v lodi. Averz se stal prostorem pro legitimizaci moci prostřednictvím dynastických symbolů.

Renesance přinesla revoluci v pojetí averzu. Italské portétní medaile 15. století od Pisanella povýšily averz na umělecké dílo. Detailní profilové portréty s realistickými rysy nahradily stylizované středověké zobrazení. Tolar Zikmunda Tyrolského z roku 1486 jako první severně od Alp nesl naturalistický portrét. Averz se stal prostorem pro sebeprezentaci panovníka jako renesančního člověka.

Barokní období 17.-18. století zdůraznilo teatrálnost averzu. Portréty panovníků v alegorických kostýmech, s komplexními titulaturami zabírajícími celý obvod. Louis d'or Ludvíka XIV. zobrazoval krále jako římského imperátora. Technologie umožnila vysoký reliéf a jemné detaily - paruky, krajky, řády. Averz se stal miniaturním propagandistickým plakátem absolutistické moci.

Moderní numismatika 19. století kodifikovala definici averzu. Vídeňská mincovní konvence z roku 1857 stanovila, že averz je strana s portrétem panovníka nebo státním znakem. Francouzská republikánská tradice ustanovila Marianne jako averzní motiv. Americké mince nesly alegorickou Liberty. Technicky se averz stal stranou raženou spodním razidlem v moderních mincovních lisech.

Současná numismatická praxe definuje averz podle hierarchie motivů: 1) hlava státu, 2) státní znak, 3) nominální hodnota, 4) název státu. U euromincí je averz společná strana s mapou Evropy, národní strana je reverz. Výjimky existují - japonské mince mají nominál na reverzu. Kanadské mince od 2003 mají portrét královny na averzu, ale právně je to reverz kvůli orientaci při ražbě.

Technické aspekty averzu ovlivňují kvalitu mince. Averz je tradičně ražen spodním razidlem (matrice), které je pevně ukotveno v mincovním lisu. To zajišťuje konstantní orientaci a menší opotřebení. Vrchní razidlo (patrice) pro reverz se častěji vyměňuje. Proto jsou averzní detaily obvykle ostřejší a averz slouží jako primární strana pro gradování kvality.

Orientace averzu vůči reverzu určuje osu ražby. Mincovní osa (0°) znamená stejnou orientaci obou stran - typická pro moderní mince. Medailová osa (180°) má reverz otočený vzhůru nohama - běžná u starších evropských ražeb. Variabilní osa u ručně ražených středověkých mincí je důležitým faktorem pro určení pravosti.

Umělecké zpracování averzu podléhá přísným konvencím. Portrét se zobrazuje z pravého profilu (heraldicky levý), aby meč u pasu směřoval dozadu. Výjimky jako Lincolnův cent s levým profilem jsou vzácné. Legenda začíná nahoře ve 12 hodin a pokračuje ve směru hodinových ručiček. Interpunkce odděluje jednotlivé části titulů. Letopočet může být na averzu i reverzu podle tradice země.

Právní status averzu určuje oficiální charakter mince. Padělání averzu je považováno za těžší zločin než padělání reverzu, protože představuje urážku suverenity. V monarchiích je poškození panovníkova portrétu na averzu klasifikováno jako crimen laesae maiestatis. Moderní zákony definují averz jako stranu určující právní platnost mince.

Zajímavosti

• Největší averz světa má kanadská Big Maple Leaf z roku 2007 - průměr 53 cm s portrétem Alžběty II., váží 100 kg zlata
• Starověké Syrakusy razily dekadrachmy s averzem bohyně Arethusy tak krásným, že je Cicero nazval nejkrásnější mincí světa
• Stalin nařídil v roce 1947 přerazit 50 milionů rublů, protože jeho portrét na averzu vypadal příliš usměvavě
• Vatikán omylem vyrazil v roce 1998 euromince s papežem Janem Pavlem I. místo Jana Pavla II. - 30 kusů se prodalo za 100 000 EUR
• Australská mince z roku 2000 má rotující averz - hologram měnící portrét královny na klokana podle úhlu pohledu
• Severokorejské mince nemají averz ani reverz - obě strany jsou považovány za rovnocenné, aby se neponížil portrét Kim Ir-sena