Bankovka

Bankovka je papírové nebo polymerové platidlo vydávané centrální bankou nebo emisní institucí s nuceným oběhem, které představuje zákonný platební prostředek určité nominální hodnoty a je chráněno sofistikovanými ochrannými prvky proti padělání. Bankovky tvoří spolu s mincemi hotovostní peněžní masu, přičemž celosvětově cirkuluje přes 500 miliard kusů bankovek v hodnotě přesahující 5 bilionů amerických dolarů, což činí z bankovek nejrozšířenější formu fyzických peněz v moderní ekonomice.

Historie

První bankovky vznikly v Číně za dynastie Tang (618-907 n. l.), kdy obchodníci začali používat písemné příkazy zvané feiqian (létající peníze) pro převody velkých sum bez nutnosti transportu těžkých měděných mincí. Oficiální státní papírové peníze jiaozi zavedla dynastie Song v roce 1024 ve městě Čcheng-tu. Byly tištěny z morušové kůry technikou dřevotisku s červenými a černými pečetěmi. Za padělání hrozila smrt stětím a vypsání odměny 5 stříbrných tažlů za dopadení pachatele.

Do Evropy se znalost papírových peněz dostala prostřednictvím Marca Pola, který ve svém cestopise z roku 1298 popsal čínský systém. Evropané však jeho vyprávění považovali za fantazii. První evropské bankovky vydala Stockholmská banka Johana Palmstrucha 16. července 1661 pod názvem credityf-zedels. Banka zkrachovala již v roce 1668 kvůli nadměrné emisi a Palmstruch byl odsouzen k smrti, později omilostněn.

Úspěšnější byla Bank of England založená 1694, která vydávala bankovky kryté zlatem. První emise 1,2 milionu liber financovala válku proti Francii. Bankovky byly ručně psané na předtištěné formuláře s vodoznakem. Do roku 1745 nejnižší nominál činil 20 liber - roční plat kvalifikovaného řemeslníka. Padělání bylo od roku 1697 trestáno oběšením - mezi lety 1783-1834 bylo popraveno 631 padělatelů, včetně 30 žen.

Francouzská revoluce přinesla první masovou hyperinflaci papírových peněz. Assignáty vydávané od roku 1789 původně kryté konfiskovaným církevním majetkem ztratily do roku 1796 přes 99 procent hodnoty. Bylo vytištěno 45 miliard livrů v assignátech při státních příjmech 1 miliardy. Napoleon assignáty zrušil a obnovil kovovou měnu. Zkušenost s assignáty způsobila nedůvěru Francouzů k papírovým penězům trvající do 20. století.

Americké bankovky vznikly z nutnosti financovat válku za nezávislost. Continental Congress vydal v roce 1775 první Continental Currency v hodnotě 2 miliony dolarů. Do roku 1779 bylo vytištěno 242 milionů, což vedlo k jejich znehodnocení - vznikl výraz not worth a Continental. Stabilní systém zavedl až National Banking Act z roku 1863 a vznik Federal Reserve System v roce 1913.

Technologický průlom představovalo zavedení vícebarvového tisku rakouskou c. k. privilegovanou Národní bankou v roce 1856. Bankovky s portréty alegorie Austrie tiskla firma Giesecke & Devrient kombinací knihtisku a mědirytu v pěti barvách. Britská firma Thomas De La Rue vyvinula v roce 1860 ocelový hlubotisk umožňující jemné detaily. Americký Bureau of Engraving and Printing zavedl v roce 1869 geometrické lathe work vzory nemožné napodobit ručně.

Období zlatého standardu (1870-1914) představovalo vrchol důvěry v bankovky. Většina měn byla směnitelná za zlato v pevném kurzu. Bank of England notes, francouzské franky, německé marky a americké dolary byly akceptovány celosvětově. První světová válka ukončila směnitelnost a zahájila éru fiat money - peněz krytých pouze důvěrou ve stát.

Moderní éra polymerových bankovek začala v roce 1988, kdy Reserve Bank of Australia vydala pamětní 10 dolarů z bivaxu. První běžná polymerová série následovala v roce 1992. Polymer nabízí delší životnost (2,5x), lepší ochranné prvky a možnost recyklace. Do roku 2020 přešlo na polymer přes 50 zemí včetně Kanady, Británie a Nového Zélandu. Česká republika zavedla v roce 2022 vylepšené bankovky s okénkovým proužkem a opticky proměnlivou barvou.

Výroba moderních bankovek je vysoce specializovaný proces. Bavlněný papír (75% bavlna, 25% len) dodávají specializované papírny - evropský lídr je Louisenthal. Do papírové hmoty se přidávají ochranná vlákna viditelná v UV světle a magnetické prvky. Vodoznak vzniká různou tloušťkou papíru při výrobě. Ochranný proužek s mikrotextem se vkládá mezi vrstvy. Tisk probíhá v několika fázích - ofset pro podklad, hlubotisk pro hlavní motiv, sítotisk pro opticky proměnlivé prvky.

Ochranné prvky současných bankovek zahrnují přes 30 technologií. Hologramy s kinematickým efektem, opticky proměnlivá barva měnící se podle úhlu pohledu, mikrotext čitelný pouze lupou, skrytý obraz viditelný při naklonění, irisový tisk s plynulým přechodem barev, soutisková značka dotvářená průhledem, reliéfní tisk pro nevidomé. Nejnovější prvky zahrnují SPARK technologii s pohyblivými obrazci a kvantové tečky s jedinečnou luminiscencí.

Životní cyklus bankovek závisí na nominální hodnotě a frekvenci použití. Nízké nominály vydrží 1-2 roky, vysoké 5-10 let. Opotřebené bankovky stahují z oběhu centrální banky - ročně se skartuje 30-40 procent oběživa. Moderní skartovače rozřežou bankovku na 1600 kousků velikosti 1,5×5 mm. Dřeň se lisuje do briket a energeticky využívá nebo recykluje na stavební materiál. Polymerové bankovky se granulují a používají na výrobu plastových produktů.

Ekonomický význam bankovek přesahuje funkci platidla. Seigniorage - rozdíl mezi nominální hodnotou a výrobními náklady (0,05-0,20 eur pro běžnou bankovku) - představuje významný příjem státu. Americký dolar jako rezervní měna generuje USA roční seigniorage přes 70 miliard dolarů. Design bankovek je nástrojem národní identity - portréty osobností, památky, kulturní symboly. Bankovky jsou nejrozšířenějším vývozním artiklem - 60 procent dolarů cirkuluje mimo USA.

Zajímavosti

• Největší nominál v historii měla maďarská bankovka 100 milionů bilpengő z roku 1946 - hodnota 10²⁰ pengő
• Nejmenší bankovku vydala Rumunská národní banka v roce 2005 - polymerová 1 leu měří pouze 90×70 mm
• Švýcarská 1000franková bankovka je nejhodnotnější běžně cirkulující bankovka světa - ekvivalent 950 eur
• Na amerických dolarech se nachází stopy kokainu u 90 procent bankovek v oběhu podle studie z roku 2009
• Severní Korea padělá superdolary tak kvalitní, že je nerozezná ani Federal Reserve - odhadovaný objem 45 milionů USD
• Austrálie vytiskla v roce 2019 sérii 46 milionů 50dolarovek s překlepem - responsibilty místo responsibility