Batzen

Batzen (Batz) je označení pro grošovou drobnou stříbrnou minci ze švýcarského a jihoněmeckého prostředí, která se v praxi vztahuje k hodnotě čtyř krejcarů. Na našem území se pro ni vžil i lidový název „pac“ či „pacnéř“.

Historie

Batzen vznikl ve švýcarském měnovém prostředí na přelomu 15. a 16. století, kdy se v alpském prostoru rozvíjel městský obchod a s ním i potřeba drobnějších nominálů navázaných na krejcarové počítání. Švýcarské kantony a města měly vlastní mincovní tradice a jejich mince se šířily dál díky obchodu a pohybu lidí. V okamžiku, kdy se určitý nominál osvědčil jako praktický, začal se napodobovat nebo přebírat i v sousedních oblastech. Právě to se stalo i u batzu: z původně regionální mince se stal pojem známý v širším německém prostoru.

Do střední Evropy pronikal batzen přirozeně – jako mince, která se objevila v oběhu spolu s dalšími drobnými stříbrnými a billonovými nominály. V prostředí, kde se obchodovalo přes hranice a kde se zároveň používala řada místních mincí, se lidé často orientovali podle praktické hodnoty v krejcarech. Batz se vžil jako „čtyřkrejcar“, což z něj dělalo užitečný mezičlánek mezi nejdrobnějšími hodnotami a vyššími stříbrnými mincemi. Lidové názvy typu „pac“ ukazují, že mince byla natolik běžná, aby si pro ni lidé vytvořili vlastní pojmenování nezávislé na úřední terminologii.

V průběhu času se význam batzu měnil podle toho, jak se měnily měnové standardy a jakou roli hrály drobné mince v oběhu. V některých oblastech se batz udržel jako konkrétní mince, jinde spíše jako pojem pro určitou hodnotu. To je pro numismatiku typické: název nominálu může přežít i ve chvíli, kdy se mění kov, ryzost nebo vzhled, protože lidé si pamatují hlavně „kolik to je“. V 18. století se batz objevuje i na mincích přímo s popisem hodnoty, aby byl pro uživatele srozumitelný bez složitého přepočtu.

Hodnota, kov a typické motivy

V běžném pojetí odpovídá batzen hodnotě 4 krejcarů; v některých švýcarských emisích se tato hodnota uvádí i jako „1 batzen“. Materiál se v čase lišil podle místní praxe a hospodářských podmínek: u starších kusů se setkáte se stříbrem, později i s billonem (slitinou s menším podílem stříbra). Pro popis je proto zásadní uvést kov, hmotnost a průměr, protože stejný název mohl označovat emise s odlišnými parametry v různých kantonech nebo městech.

Ikonografie bývá navázaná na vydavatele: městský znak, kantonální heraldika, křížové motivy nebo nápisy typu MONETA s doplněním názvu republiky či města. U bernských ražeb je charakteristický medvěd jako městský symbol, který pomáhá rychlé identifikaci. Okraje bývají u drobných mincí zpravidla hladké nebo jednoduše upravené, ražba probíhala úderem razidel, takže jsou běžné posuny obrazu a nerovnoměrná centrace. Při určování batzu je proto praktické vycházet z kombinace: čitelná hodnota (4 krejcar / 1 batzen), znak vydavatele a základní fyzické parametry mince.