Batzen

Batzen (též batz nebo bac) je grošová stříbrná mince v hodnotě 4 krejcarů zavedená koncem 15. století původně ve Švýcarsku, která se později rozšířila do Německa a pronikla i na české území, kde se jí říkalo pac nebo pacněř. Název vznikl nejspíše podle znaku města Bernu - medvěda, který se staroněmecky nazýval Bätz, přičemž tato mince se stala nejrozšířenější drobnou stříbrnou mincí jižního Německa a alpských zemí 16. století s celkovou produkcí přesahující 500 milionů kusů.

Historie

První batz byl vyražen v Bernu v roce 1492 jako odpověď na úspěch milánského testone a benátského moceniga. Bernská městská rada schválila 15. března 1492 ražbu nové stříbrné mince o váze 2,94 gramů a ryzosti 500/1000, která měla hodnotu 4 krejcarů nebo 1/15 zlatého rýnského. Na aversu nesl bernský znak s medvědem kráčejícím ve štítě, na reversu říšskou orlici s nápisem MONETA BERNENSIS.

Úspěch bernského batzu vedl k rychlému přijetí ostatními švýcarskými kantony. Solothurn začal razit batzy v roce 1493, Freiburg 1494, Luzern 1495. V roce 1498 uzavřelo 7 kantonů měnovou dohodu o jednotném standardu batzu - váha 2,83 gramů při ryzosti 437,5/1000. Tato švýcarská batzenkonvence byla první úspěšnou měnovou unií ve švýcarské historii a vydržela až do zavedení švýcarského franku 1850.

Do jižního Německa pronikl batz prostřednictvím obchodních kontaktů. První německý batz vyrazil Kostnice v roce 1499, následovaly říšská města Augsburg (1500), Ulm (1501) a Norimberk (1502). Německé batzy byly kvalitnější než švýcarské - obsahovaly 2,96 gramů stříbra o ryzosti 562,5/1000. Švábský mincovní spolek standardizoval v roce 1506 batz na 1/17 zlatého při váze 3,05 gramů.

Na české území pronikly batzy během 16. století přes bavorské a rakouské obchodní cesty. První zmínka o pacích v českých pramenech pochází z berního rejstříku města Plzně z roku 1518. České označení pac nebo pacněř vzniklo zkomolením německého Batzen. V Čechách nebyly batzy oficiálně raženy, ale masově cirkulovaly zejména v pohraničí. Kutnohorský mincovní řád z roku 1547 stanovil kurz 1 batz = 3 bílé groše.

Reformace a selské války dramaticky ovlivnily ražbu batzů. Protestantská města razila konfesijní batzy s biblickými citáty místo tradičních světců. Curych vyrazil v roce 1526 batz s nápisem DOMINE CONSERVA NOS IN PACE. Během selské války 1524-1525 razili povstalci vlastní nouzové batzy z konfiskovaného církevního stříbra. Tyto Bauernbatzen měly primitivní ražbu ale plnou váhu, což jim zajistilo akceptaci.

Třicetiletá válka znamenala masivní znehodnocení batzů. Během kiperového období 1619-1623 klesl obsah stříbra v batzu z 1,5 gramů na 0,3 gramů. Falešné batzy razili všechny válčící strany - císařští, Švédové, protestanská unie. Albrecht z Valdštejna nechal v Jičíně razit měděné pocínované batzy vydávané za stříbrné. Inflace způsobila, že za 1 tolar se platilo až 200 batzů místo původních 15.

Po vestfálském míru 1648 došlo k pokusu o obnovu kvality. Řezenská mincovní konvence z roku 1652 stanovila nový standard - batz měl obsahovat 1,48 gramů čistého stříbra. Realita byla jiná - většina států razila podhodnocené batzy. Pouze říšská města jako Frankfurt a Norimberk dodržovala plnou váhu. Kvalitní Reichsbatzen měly ážio 20-30% proti lokálním ražbám.

Konec éry batzu přišel s decimalizací měnových systémů. Ve Švýcarsku byl batz zrušen v roce 1850 při zavedení franku, v německých státech během sjednocování 1871-1873. Poslední oficiální batzy vyrazilo Lichtenštejnsko v roce 1862. Celková produkce batzů za 380 let se odhaduje na 500-700 milionů kusů, z čehož se dochovalo asi 1% - většina byla přetavena.

Technické parametry batzu se značně lišily podle období a místa ražby. Švýcarský standard z roku 1498: váha 2,83 g, ryzost 437,5/1000, průměr 22-24 mm. Německý standard 1506: váha 3,05 g, ryzost 562,5/1000, průměr 24-26 mm. Rakouský standard 1659: váha 1,67 g, ryzost 375/1000, průměr 20-22 mm. Degradace během válek snížila váhu až na 0,8 g při ryzosti 250/1000.

Ikonografie batzů odrážela lokální tradice a politické poměry. Švýcarské kantony zobrazovaly své heraldické symboly - bernský medvěd, lucernský lev, curyšský imperský orel. Církevní území preferovala svaté - St. Gallen medvěda se sudem (legenda o sv. Gallovi), Chur sv. Lucia. Říšská města používala městské znaky s říšskou orlicí. Portrétní batzy razili pouze větší teritoria - Bavorsko, Württemberg, Baden.

Ekonomický význam batzu spočíval v jeho roli univerzální drobné mince. Zatímco tolar sloužil velkým transakcím a krejcar nejmenším platbám, batz pokrýval střední segment - řemeslnické mzdy, tržní nákupy, hospodské útraty. Denní mzda tovaryše činila 4-6 batzů, bochník chleba stál 1 batz, půllitr piva 1/2 batzu. Stabilita kupní síly batzu po 200 let učinila z něj oblíbenou účetní jednotku.

Numismatická hodnota batzů dnes výrazně převyšuje jejich historickou kupní sílu. Běžné švýcarské batzy 16.-17. století se obchodují za 20-50 eur, vzácné varianty až 500 eur. Nejcennější jsou první bernské ražby 1492-1500 (2000-5000 eur), konfesijní batzy reformace (1000-3000 eur) a nouzové ražby třicetileté války. České pacněře jsou vzhledem k neoficiálnímu statusu velmi vzácné - známo je pouze 50 exemplářů.

Zajímavosti

• Největší batz vážící 12,5 gramů vyrazil Štrasburk v roce 1597 jako prezentační kus pro císaře Rudolfa II.
• V roce 1622 zahájili švédští falšovatelé v Erfurtu masovou produkci měděných batzů - vyrobili přes 2 miliony kusů
• Bernský kat používal batzovou zkoušku - odsouzenec musel spolknout batz; pokud prošel, byl omilostněn
• Johann Wolfgang Goethe sbíral batzy a vlastnil kolekci 400 kusů - dnes v Goethe Museum Weimar
• Poslední platba batzem proběhla v roce 1923 ve švýcarské vesnici Gimmelwald - stařenka zaplatila 100 let starými mincemi
• Název Batzen přežívá v němčině jako hovorový výraz pro peníze - podobně jako v češtině pětka