Bílý peníz

Bílý peníz je drobná, většinou jednostranná stříbrná mince poprvé zavedená králem Vladislavem II. Jagellonským (1471-1516), jejíž ražba byla schválena českým sněmem v květnu 1471. Dle písemných pramenů začala ražba bílých peněz v Kutné Hoře až 10. března 1483 podle Jana Smolíka, přičemž bílé peníze měly hodnotu 1/7 pražského groše a dělily se na dva malé peníze (haléře), představujíce náhradu za dřívější pražské groše podobně jako později zavedené bílé groše.

Historie

Zavedení bílých peněz souviselo s kritickou situací českého mincovnictví po husitských válkách. Vladislav II. Jagellonský nastoupil na český trůn v roce 1471 do země s rozvrácením měnovým systémem. Pražské groše degradovaly na váhu 2,2 gramů s obsahem pouhých 30 procent stříbra. Chyběla drobná mince pro každodenní platby - poslední haléře razil Václav IV. Sněm v květnu 1471 schválil ražbu nového nominálu jako řešení monetární krize.

Paradoxně mezi schválením a zahájením ražby uplynulo téměř 12 let. Teprve 10. března 1483 podle archivního nálezu Jana Smolíka začala kutnohorská mincovna razit první bílé peníze. Důvodem prodlevy byly spory o složení slitiny, váhu a design mezi králem, stavy a mincmistry. Mezitím cirkulovaly různé náhražky - ořezané groše, cizí drobné mince, dokonce olovené tokeny.

Technické parametry bílých peněz se ustálily na váze 0,38 gramů při obsahu stříbra 0,407 promile. Průměr činil 14-16 mm. Jednostranná ražba byla revoluční - poprvé v českém mincovnictví. Lícní strana nesla českého lva v kruhu s opisem WLADISLAVS SECVNDVS (RB, RBL R, B) v různých variantách. Rub zůstával hladký, pouze nejstarší emise měly na této straně raženo velké písmeno W (tzv. bílé peníze dvoustranné).

Za Vladislava II. vzniklo podle Smolíkova katalogu celkem 21 variant bílých peněz lišících se detaily opisu a tvaru písmen. Ražba probíhala v několika etapách s největší intenzitou 1483-1490 a 1510-1516. Celková produkce se odhaduje na 50 milionů kusů. Některé emise jsou extrémně vzácné - například varianta s opisem RBL R je známa pouze ve 3 exemplářích.

Nástupce Ludvík I. Jagellonský (1516-1526) razil bílé peníze stejného vzoru s opisem LVDOVICVS PRIMVS. Jeho desetiletá vláda přinesla masivní produkci - přes 30 milionů kusů. Kvalita však klesala - váha se snížila na 0,35 gramů, obsah stříbra na 30 procent. Jednostranné Ludvíkovy bílé peníze jsou dnes nejběžnějším typem v nálezech.

První habsburský panovník Ferdinand I. (1526-1564) zpočátku pokračoval v tradici jagellonských bílých peněz. V letech 1526-1548 razily české mincovny jednostranné bílé peníze s opisem FERDINAND VS PRIMVS jen v Praze a Kutné Hoře. Jáchymovská mincovna zahájila ražbu až 1548. Od roku 1561 přešly všechny mincovny na oboustrannou ražbu - líc s českým lvem, rub s říšskou orlicí.

Maxmilián II. (1564-1576) razil bílé peníze ve všech pěti mincovnách: Koruna Česká (ročníky 1574-1576 s opisem MAXI SECVN), Kutná Hora (1564 s MAXI D G EL RO IMP, 1564-1565), Praha (1564-1568, 1569-1571, 1576-1577), Jáchymov (1573-1576 s MAX II BO REX) a České Budějovice (1570-1577 s MAX SECVN). Technologie se zdokonalila - používaly se šroubové lisy místo kladivové ražby.

Rudolf II. (1576-1612) představuje nejdelší období ražby bílých peněz. Kutnohorská mincovna produkovala ročníky 1578-1592, 1593-1597, 1598-1599, 1600-1602, 1603-1604, 1606-1608 a 1609-1611 s různými mincmistry. Jáchymov razil jediný ročník 1580. Zajímavostí je hranáč z roku 1601 - první mince s vroubkovaným okrajem v českých zemích. České Budějovice vyráběly bílé peníze v letech 1578, 1579, 1584, 1586 a 1592.

Poslední český král Matyáš (1612-1619) ponechal ražbu bílého peníze jen v Kutné Hoře. Známe ročníky 1612, 1615, 1616 a masivní produkci 1617-1619. Poslední emise nesou opis MATTHIAS R H B, později zkrácený na MATT. Kvalita rapidně klesala - váha 0,25 gramů, obsah stříbra pod 20 procent. Naposledy byl ražen bílý peníz českými stavy v Kutné Hoře za mincmistra Štefana Hölzla s ročníkem 1619 (opis IN DEO FORTITVDO).

Padělání bílých peněz představovalo masový fenomén. Nízká váha a jednostranná ražba usnadňovaly výrobu. Nejznámější padělatelská dílna fungovala v Kladsku pod ochranou místních úřadů 1590-1610. Vyrobila miliony falešných bílých peněz ze cínu a olova s tenkou stříbrnou polevou. Dobové padělky Ludvíka Jagellonského zhotovené ze soudobého černého penízu jsou dnes paradoxně cenné numismatické rarity.

Ekonomický význam bílých peněz spočíval v jejich funkci nejmenšího nominálnu umožňujícího drobné platby. Denní mzda nádeníka 14 bílých peněz, chléb 2 peníze, vejce 1 peníz. Masový oběh dokládají nálezy - největší depot 45 000 kusů z Českého Krumlova (1962). Celkem bylo nalezeno přes 2 miliony bílých peněz, což činí z nich nejhojnější české mince 16.-17. století.

Zajímavosti

• Největší vícenásobek bílého peníze - desetinásobek o váze 3,8 gramů - nechal vyrazit Rudolf II. jako novoroční dar 1600
• V roce 1598 propukl ve Vratislavi skandál - tamní mincovna razila české bílé peníze s polským orlem místo českého lva
• Alchymista John Dee tvrdil, že bílé peníze obsahují lunární esenci vhodnou pro transmutaci - Rudolf II. mu dal 10 000 kusů k pokusům
• Poslední platba bílými penízy proběhla v roce 1887 v Prachaticích - babka zaplatila 200 kusů za slepici
• Falešné bílé peníze z Kladska obsahovaly jedovatý arsen - několik dětí zemřelo po olíznutí
• Největší sbírka 12 000 variant bílých peněz patřila Janu Welzlovi z Welzenštejna - dnes v Národním muzeu