Bitva u Waterloo

Bitva u Waterloo se odehrála 18. června 1815 poblíž stejnojmenné belgické vesnice a znamenala definitivní konec napoleonské éry. Porážka Napoleona Bonaparta spojenými silami Velké Británie a Pruska ukončila období sta dní a vedla k císařově druhé abdikaci a exilu.

Historie

Po útěku z Elby a triumfálním návratu do Paříže v březnu 1815 se Napoleon Bonaparte ocitl ve válce s celou Evropou. Státy sdružené ve Vídeňském kongresu odmítly s uzurpátorem jakkoliv jednat a vyslaly proti němu armády ze všech směrů. Napoleon se rozhodl pro preventivní úder proti nejbližším nepřátelům – britské armádě vévody z Wellingtonu a pruské armádě maršála Gebharda Leberechta von Blüchera, které se soustřeďovaly v Belgii.

Napoleonova strategie spočívala v rychlém úderu mezi obě spojenecké armády, jejich oddělení a postupném zničení. Dne 16. června 1815 dosáhl částečného úspěchu – u Ligny porazil Prusy a donutil je k ústupu, zatímco u Quatre Bras jeho maršál Michel Ney zadržel britský předvoj. Blücher byl v boji zraněn, když pod ním padl kůň, a jen těsně unikl zajetí.

Kritická chyba nastala 17. června, kdy Napoleon vyslal maršála Emmanuela de Grouchy s 33 000 muži pronásledovat Prusy. Grouchy však ztratil kontakt s ustupujícím nepřítelem a následoval mylnou stopu směrem k Namuru. Mezitím se Prusové pod vedením náčelníka štábu Augusta von Gneisenau stáhli nikoliv na východ, jak Napoleon předpokládal, ale na sever k Wavre, odkud mohli zasáhnout do nadcházející bitvy.

Ráno 18. června 1815 se obě armády seřadily na polích jižně od vesnice Waterloo. Napoleon disponoval přibližně 72 000 muži a 246 děly, Wellington měl asi 68 000 vojáků různých národností a 156 děl. Britský velitel zaujal defenzivní pozici na hřebeni Mont-Saint-Jean, využívaje krytu zpevněných statků Hougoumont, La Haye Sainte a Papelotte. Napoleon spoléhal na frontální útok, který měl prolomit nepřátelské linie dříve, než dorazí pruská posila.

Bitva začala kolem jedenácté hodiny dopoledne útokem na statek Hougoumont na pravém křídle britské pozice. Boje o tento opevněný dvorec trvaly celý den a vázaly značnou část francouzských sil. Hlavní útok francouzské pěchoty pod velením generála d'Erlona na britské centrum byl odražen s těžkými ztrátami, když ho nečekaně zasáhla britská těžká jízda.

Odpoledne maršál Ney vedl sérii zoufalých jezdeckých útoků proti britským čtvercům, které se však nepodařilo prolomit. Wellington osobně řídil obranu a přeléval zálohy do ohrožených úseků. Kolem čtvrté hodiny padl do francouzských rukou statek La Haye Sainte v centru bitevní linie, čímž se otevřela možnost rozhodujícího průlomu.

V kritickém momentu však na pravém křídle francouzské armády začaly dorážet první pruské jednotky. Blücher dodržel slib daný Wellingtonovi a navzdory porážce u Ligny přivedl své muže na bojiště. Napoleon byl nucen odklánět zálohy proti novému nepříteli místo jejich použití k rozhodujícímu úderu. Kolem osmé hodiny večer vrhl do boje svou poslední zálohu – Starou gardu, elitu Grande Armée.

Útok gardy na britské pozice selhal v čele s Neyem, jemuž pod ním padlo pět koní. Wellingtonovi veteráni vydrželi poslední nápor a přešli do protiútoku. Současně pruské sbory prolomily francouzskou pravou stranu. Celá napoleonská armáda se zhroutila v panice a útěku. Napoleon opustil bojiště v kočáře a následujícího dne prchal ku Paříži.

Důsledky a odkaz

Bitva u Waterloo stála život přibližně 50 000 mužů na obou stranách – 25 000 Francouzů, 15 000 Britů a spojenců a 7 000 Prusů. Bojiště pokryté těly padlých se stalo symbolem hrůz napoleonských válek. Vítězové pronásledovali poražené Francouze až ku Paříži, kam vstoupili počátkem července.

Napoleon abdikoval 22. června 1815 a pokusil se uprchnout do Ameriky. Britská námořní blokáda mu však znemožnila opustit francouzské pobřeží a 15. července se vzdal kapitánovi lodi HMS Bellerophon. Tentokrát spojenci neprojevili žádnou shovívavost – bývalý císař byl internován na ostrově Svatá Helena v jižním Atlantiku, kde strávil posledních šest let života.

Waterloo se stalo synonymem pro rozhodující porážku v mnoha jazycích. Bojiště je dnes chráněnou památkou s muzei, pomníky a slavnou Lví mohylou (Butte du Lion) postavenou na místě, kde byl údajně raněn princ Oranžský. Každoročně se zde konají rekonstrukce bitvy přitahující tisíce návštěvníků.

Zajímavosti

• Wellington později prohlásil, že Waterloo byla nejtvrdší bitva, jakou kdy svedl, a že vítězství visel na vlásku.
• Napoleonův kočár ukořistěný na útěku po bitvě se stal trofejí prince Blüchera a je dodnes vystaven v Německu.
• Švédská skupina ABBA pojmenovala své vítězství v Eurovizi 1974 podle této bitvy – píseň Waterloo zahájila jejich světovou kariéru.
• Na bojišti byly nalezeny lidské kosti ještě desítky let po bitvě – zuby padlých se prodávaly na výrobu umělých chrupů nazývaných „zuby z Waterloo".