Britské impérium

Britské impérium bylo největší říší v dějinách, která na vrcholu své moci ovládala čtvrtinu zemského povrchu a světové populace. Od 16. do 20. století vybudovala Británie globální koloniální říši založenou na námořní převaze, obchodu a průmyslové revoluci. Pro numismatiku je Britské impérium zásadní jako tvůrce prvního globálního měnového systému založeného na zlatém standardu a librové šterlinku, která byla světovou rezervní měnou.

Historie

Počátky Britského impéria sahají do 16. století, kdy anglické lodě začaly soupeřit se Španělskem a Portugalskem o zámořské kolonie. Alžběta I. podporovala korzáry jako Francise Drakea, kteří napadali španělské flotily. První trvalé kolonie vznikly v Severní Americe počátkem 17. století v Jamestownu a Massachusetts. Východoindická společnost založená v roce 1600 zahájila expanzi v Asii. Po vítězství nad španělskou Armadou v roce 1588 se Anglie stala námořní velmocí.

V 18. století dosáhlo impérium první fáze globální expanze. Británie získala v sedmileté válce Kanadu a Floridu, ovládla Indii prostřednictvím Východoindické společnosti. Ztráta amerických kolonií v roce 1783 byla kompenzována kolonizací Austrálie od roku 1788. Vítězství nad Napoleonem v roce 1815 učinilo Británii neomezenou světovou velmocí. Royal Navy kontrolovala světové oceány podle doktríny dvou loďstev. Průmyslová revoluce dala Británii ekonomickou převahu.

Viktoriánská éra představovala vrchol imperiální moci. Británie ovládala Indii jako císařství, kolonizovala Afriku od Káhiry po Kapské Město, kontrolovala klíčové námořní cesty. Na konci 19. století zahrnovalo impérium 400 milionů obyvatel. Dominiony jako Kanada, Austrálie a Nový Zéland získaly samosprávu. Londýn byl finančním centrem světa, libra šterlinků světovou rezervní měnou. Britský právní systém, jazyk a instituce se rozšířily po celém světě.

Dvacáté století přineslo postupný rozpad impéria. První světová válka oslabila britskou ekonomiku, druhá světová válka ukončila roli světové velmoci. Indie získala nezávislost v roce 1947, následovala dekolonizace Afriky a Asie v 50. a 60. letech. Suezská krize v roce 1956 definitivně ukončila imperiální ambice. Británie se transformovala v moderní evropský stát, ale zachovala zvláštní vztahy s bývalými koloniemi v rámci Commonwealthu. Anglický jazyk a britské instituce zůstávají globálním dědictvím impéria.

Měnový systém Britského impéria

Libra šterlinků byla základem imperiálního měnového systému. Zlatý standard zavedený v roce 1816 učinil libru nejstabilnější světovou měnou. Zlatý sovereign o váze 7,98 gramů byl přijímán po celém světě. Každá kolonie razila vlastní mince, ale v pevném kurzu k libře. Indická rupie, australský a kanadský dolar, jihoafrický rand byly navázány na sterling. Bank of England řídila měnovou politiku impéria prostřednictvím úrokových sazeb a zlatých rezerv.

Královská mincovna razila mince nejen v Londýně, ale také v koloniálních mincovnách v Sydney, Melbourne, Perthu, Bombaji, Kalkatě, Ottawě a Pretorii. Kvalita britských imperiálních mincí byla legendární, zajištěná jednotnými standardy a kontrolou. Mince s portrétem panovníka a národními symboly kolonií dokumentují rozsah a rozmanitost impéria. Britský měnový systém ovlivnil světové finance, mnoho zemí dodnes používá měny odvozené od koloniálních systémů.

Zajímavosti

• Britské impérium pokrývalo 33 milionů kilometrů čtverečních, 24 procent zemského povrchu
• Výraz, že nad Britským impériem slunce nezapadá, byl doslovně pravdivý
• Východoindická společnost měla vlastní armádu čítající 260 tisíc vojáků, větší než britská
• Zlatý sovereign byl tak důvěryhodný, že ho přijímali i nepřátelé Británie
• Angličtina se díky impériu stala globálním jazykem, dnes ji mluví 1,5 miliardy lidí
• Poslední britská kolonie Hongkong byla vrácena Číně v roce 1997