Buddha
Buddha (v sanskrtu „probuzený“) je titul toho, kdo podle buddhistické tradice dosáhl probuzení a osvobození od koloběhu znovuzrozování. Nejčastěji označuje Siddhárthu Gautamu, zakladatele buddhismu, který žil v 5. století př. n. l. Na mincích ho ve 2. století n. l. zobrazil kušánský král Kaniška I.
| Význam slova | „probuzený“, z kořene budh – probudit se |
|---|---|
| Historický Buddha | Siddhártha Gautama, zvaný Šákjamuni („mudrc z rodu Šákjů“) |
| Doba života | 5. století př. n. l. |
| Místo narození | Lumbiní, dnešní Nepál |
| Místo probuzení | Bódhgaja, dnešní indický stát Bihár |
| Místo smrti | Kušinagar, ve věku 80 let |
| Budoucí Buddha | Maitréja |
| Na mincích | zlaté a měděné mince kušánského krále Kanišky I. (2. století n. l.) |
Historie
Slovo Buddha není osobní jméno, ale titul pro každého, kdo dosáhl probuzení (bódhi). Tradice proto zná i buddhy minulé a budoucího Buddhu Maitréju. V běžné řeči se jím ale míní historický zakladatel buddhismu Siddhártha Gautama, zvaný také Šákjamuni – „mudrc z rodu Šákjů“. Tímto jménem ho nazývá už nápis na sloupu, který dal kolem roku 250 př. n. l. v Lumbiní vztyčit císař Ašóka.
Data Buddhova života nejsou jistá. Starší bádání přijímalo léta 563–483 př. n. l., novější badatelé kladou jeho smrt kolem roku 400 př. n. l.; za nejpravděpodobnější se považuje 5. století př. n. l. Podle tradice se narodil v Lumbiní v dnešním Nepálu jako syn Šuddhódany, volené hlavy kmenového svazu Šákjů, a jeho matkou byla Májá.
Gautama opustil pohodlný život, prošel obdobím askeze a probuzení dosáhl v Bódhgaji v dnešním indickém státě Bihár. První kázání pronesl v Sárnáthu nedaleko Váránasí a zbytek života strávil jako putující učitel. Zemřel podle tradice v Kušinagaru ve věku osmdesáti let.
Zobrazení a Buddha na mincích
Na nejstarších buddhistických reliéfech zastupovaly Buddhu symboly – prázdný trůn, otisky chodidel, strom bódhi nebo kolo učení. Postava v lidské podobě se prosadila v 1. století n. l., zejména v Gandháře, kde se buddhistické umění setkalo s řeckým. K jejím ustáleným znakům patří gesta rukou (mudry) a mnišské roucho.
Buddhu nechal na mince razit kušánský král Kaniška I., který vládl ve 2. století n. l. a buddhismus podporoval, i když se k němu sám nepřihlásil. Na zlatých dínárech a čtvrtdínárech stojí Buddha v mnišském rouchu s rukou zdviženou v gestu nebojácnosti a s nápisem Boddo psaným upraveným řeckým písmem. Zlatých mincí tohoto typu je známo jen šest; Buddhovy ražby tvoří méně než procento všech známých Kaniškových mincí. Na měděných mincích se objevuje stojící Šákjamuni s nápisem Šakamano Boddo a sedící Maitréja s nápisem Metrago Boddo.