Buddhismus
Buddhismus je náboženství a filozofický směr, který v 5. století př. n. l. vznikl v severovýchodní Indii z učení Siddhárthy Gautamy, zvaného Buddha. Učí, že utrpení má příčinu v žádostivosti a lze ho překonat. Je čtvrtým nejrozšířenějším náboženstvím světa s třemi hlavními směry.
| Zakladatel | Siddhártha Gautama – Buddha |
|---|---|
| Vznik | 5. století př. n. l., východní část Gangské nížiny |
| Základ učení | čtyři vznešené pravdy a ušlechtilá osmidílná stezka |
| Tři klenoty | Buddha, dharma (učení), sangha (společenství) |
| Théraváda | Srí Lanka, Myanmar, Thajsko, Laos, Kambodža |
| Mahájána | Čína, Korea, Japonsko, Vietnam, Tchaj-wan |
| Vadžrajána | Tibet, Bhútán, Mongolsko, ruské Kalmycko |
Historie
Buddhismus vznikl ve východní části Gangské nížiny jako jedno z hnutí potulných asketů (šramanů). Jeho zakladatel Siddhártha Gautama podle tradice dosáhl probuzení v Bódhgaji a zbytek života učil a zakládal společenství mnichů.
Klíčovou roli v šíření buddhismu sehrál maurjovský císař Ašóka ve 3. století př. n. l. Přijal buddhismus a vysílal misie, mimo jiné do Baktrie a na Srí Lanku, kde se buddhismus udržel dodnes. Učení se zprvu předávalo ústně a teprve později bylo sepsáno do rozsáhlých souborů textů; v jazyce páli se dochoval kánon Tipitaka.
Postupně se buddhismus rozdělil na tři hlavní směry. Théraváda („škola starších“) převládá na Srí Lance a v pevninské jihovýchodní Asii, mahájána („velké vozidlo“) v Číně, Koreji, Japonsku a Vietnamu a vadžrajána („nezničitelné vozidlo“), k níž patří tibetský buddhismus, v Himálaji, Mongolsku a ruském Kalmycku. V Bhútánu je vadžrajána státním náboženstvím.
V Indii byl buddhismus rozšířen až do počátku 2. tisíciletí n. l., pak tam upadl. Dnes je čtvrtým nejrozšířenějším náboženstvím světa.
Učení a praxe
Jádrem učení jsou čtyři vznešené pravdy: existuje utrpení, utrpení má příčinu v žádostivosti, utrpení lze ukončit a k jeho ukončení vede cesta. Touto cestou je ušlechtilá osmidílná stezka – pravé pochopení, myšlení, řeč, jednání, způsob obživy, úsilí, bdělost a soustředění. Cílem je nirvána, doslova „vyhasnutí“, tedy konec koloběhu znovuzrozování a utrpení.
Buddhista přijímá útočiště ve třech klenotech: v Buddhovi, v jeho učení (dharma) a ve společenství mnichů a mnišek (sangha). Směry se liší i v praxi: mahájána staví do popředí ideál bódhisattvy, vadžrajána pracuje s tantrickými rituály a mantrami.
Kušánský král Kaniška I., který buddhismus podporoval, nechal ve 2. století n. l. razit zlaté a měděné mince s postavou Buddhy.
