Karel IV. Španělský
Karel IV. Španělský (1748–1819) byl španělský král z rodu Bourbonů, který vládl v letech 1788–1808. Roku 1808 abdikoval po povstání v Aranjuezu a Napoleon poté dosadil na španělský trůn svého bratra Josefa. Stříbrné osmireálové mince s jeho jménem z amerických mincoven obíhaly po celém světě.
| Život | 1748–1819 |
|---|---|
| Narození | 11. listopadu 1748, Portici u Neapole |
| Dynastie | Bourboni |
| Vláda ve Španělsku | 1788–1808 |
| Předchůdce | Karel III. Španělský |
| Nástupce | Ferdinand VII. Španělský |
| Manželka | Marie Luisa Parmská |
| Panovnické jméno na mincích | CAROLUS IIII, na prvních zámořských ražbách CAROLUS IV |
| Doložené mincovny | Madrid, Sevilla, Ciudad de México, Potosí, Lima, Santiago de Chile |
| Doložené stříbrné nominály | ½, 1, 2, 4 a 8 reálů |
| Osmireálová mince | 27,07 g, ryzost 0,896 |
Historie
Karel IV. Španělský se narodil v Portici u Neapole jako syn Karla, tehdy neapolského krále a pozdějšího Karla III. Španělského. Roku 1765 se oženil se svou sestřenicí Marií Luisou Parmskou. Na španělský trůn nastoupil 14. prosince 1788, krátce před vypuknutím Francouzské revoluce.
Vládu za něj z velké části vedl první ministr Manuel Godoy, který roku 1792 nahradil hraběte z Arandy. Po popravě Ludvíka XVI. vyhlásila Francie roku 1793 Španělsku válku; roku 1796 však Godoy uzavřel s Francií spojenectví, které Španělsko zatáhlo do války s Velkou Británií. Spojené francouzsko-španělské loďstvo prohrálo roku 1805 bitvu u Trafalgaru.
V březnu 1808 vypuklo v Aranjuezu povstání proti Godoyovi a Karel 19. března abdikoval ve prospěch svého syna Ferdinanda VII. Napoleon pak oba povolal do Bayonne, přinutil je vzdát se trůnu a králem učinil svého bratra Josefa Bonaparta; následovala poloostrovní válka. Karel žil se ženou v internaci ve Francii a od roku 1812 v Římě. Zemřel v lednu 1819 v Neapoli, kde byl na návštěvě u svého bratra Ferdinanda I., a pohřben je v Escorialu.
Mince Karla IV.
Za Karla IV. razily mince mincovny ve Španělsku, například v Madridu a Seville, i v amerických koloniích – v Mexiku, Potosí, Limě, Santiagu de Chile a dalších. Osmireálová mince z Mexika vážila 27,07 g při ryzosti 0,896 a nese na líci poprsí krále, na rubu korunovaný znak mezi Herkulovými sloupy. Španělské stříbro bylo součástí světového obchodu: osmireálové mince s jeho jménem obíhaly i ve východní Asii, kde na ně obchodníci vyráželi kontrolní značky (chopmarky).
Zámořské mincovny v prvních letech jeho vlády ještě neměly razidla s novým portrétem. Razily proto mince s poprsím zesnulého Karla III. a s opisem CAROLUS IV, v Mexiku roku 1790 už i s opisem CAROLUS IIII. Ražby s vlastním portrétem Karla IV. nesou opis CAROLUS IIII.
