Červoněc

Červoněc byla zlatá mince ražená v Rusku a později v Sovětském svazu, původně jako napodobenina západoevropských dukátů. Název pochází od staroruského červonnyj znamenajícího červený, podle barvy vysoce kvalitního zlata. Pro numismatiku je červoněc významný jako symbol ruské ekonomické nezávislosti, první masově ražená zlatá mince Ruska a později jako sovětská obchodní mince používaná pro získávání deviz.

Historie

První červoněce razil car Ivan III. na konci 15. století jako napodobeniny uherských dukátů pro mezinárodní obchod. Tyto rané ražby byly spíše medailemi než běžným platidlem. Systematická ražba červoněců začala za Petra I. Velikého v roce 1701 jako součást jeho měnové reformy. Petrův červoněc vážil 3,47 gramu zlata o ryzosti 969/1000, což odpovídalo evropským dukátům. Na líci nesl dvojhlavého orla, na rubu portrét cara.

Za carevny Alžběty Petrovny a Kateřiny II. Veliké dosáhla ražba červoněců vrcholu. Kateřina razila červoněce s vlastním portrétem podle vzoru rakouských dukátů Marie Terezie. Tyto mince byly široce přijímány v mezinárodním obchodě od Hamburku po Konstantinopol. Pavel I. a Alexandr I. pokračovali v tradici, červoněc se stal standardní ruskou zlatou mincí vedle imperiálu. Mikuláš I. standardizoval červoněc na hodnotu 3 rublů.

Po říjnové revoluci 1917 ražba carských červoněců skončila. Lenin v rámci Nové ekonomické politiky obnovil v roce 1923 ražbu sovětského červoněce jako symbol ekonomické stability. Sovětský červoněc měl stejnou váhu a ryzost jako carský, ale nesl srp a kladivo místo orla. Stal se jedinou zlatou mincí SSSR určenou především pro zahraniční obchod. Stalin používal červoněce pro nákup západní technologie během industrializace.

Moderní ražba červoněců byla obnovena v roce 1975 jako investiční mince pro export. Tyto nové červoněce nesly letopočet 1923 jako repliky historické emise. Po rozpadu SSSR v roce 1991 pokračuje Ruská federace v ražbě červoněců jako pamětních a investičních mincí. Banka Ruska vydává limitované emise s různými motivy. Červoněc zůstává symbolem ruské numismatické tradice a je vyhledáván sběrateli po celém světě.

Vlastnosti a typy červoněce

Červoněc měl standardizované parametry napříč stoletími. Váha 3,436 gramu při ryzosti 900/1000 obsahovala 3,1 gramu čistého zlata. Průměr se pohyboval mezi 20 až 22 milimetry. Carské červoněce nesly portrét panovníka nebo státní znak s dvouhlavým orlem. Sovětské červoněce zobrazovaly sedláka rozsévajícího obilí na pozadí továren, symbol smyčky dělníků a rolníků. Kvalita ražby odrážela technickou úroveň jednotlivých období.

Existovalo několik nominálů odvozených od červoněce. Dvojitý červoněc vážil 6,9 gramu, desetinásobný 34,36 gramu pro ceremoniální účely. Platinové červoněce Alexandra I. z uralské platiny jsou největší numismatickou raritou. Sibiřské červoněce ražené v Kolyvani měly specifické značky. Polské červoněce ražené pro Kongresové Polsko nesly polského orla. Finské červoněce používané ve Velkém knížectví finském měly vlastní varianty.

Zajímavosti

• Název červoněc se dodnes používá v ruštině jako slangové označení pro 10 rublů
• Sovětské červoněce z roku 1923 financovaly nákup amerických traktorů pro kolektivizaci
• NKVD používala falešné červoněce pro financování špionážních operací na Západě
• Platinové červoněce byly první platinové mince v historii
• Moderní červoněce "Bolšoj balet" patří k nejkrásnějším zlatým mincím světa
• Carský červoněc byl jedinou ruskou mincí přijímanou v čínském obchodě