Commonwealth

Commonwealth neboli Společenství národů je dobrovolné mezinárodní sdružení 56 nezávislých států, které vzniklo z bývalého Britského impéria a spojuje země na základě sdílených hodnot, jazyka a historických vazeb. Toto unikátní společenství zahrnuje země ze všech kontinentů a reprezentuje více než 2,5 miliardy obyvatel, přičemž britský panovník je jeho symbolickou hlavou.

Historie

Kořeny Společenství národů sahají do počátku 20. století, kdy se britské dominia jako Kanada, Austrálie, Nový Zéland a Jižní Afrika začala domáhat větší autonomie v rámci Britského impéria. První zmínka o společenství britských národů zazněla v roce 1884 od lorda Roseberryho, který předvídal transformaci impéria v rovnoprávné partnerství. Klíčovým momentem byla první světová válka, kdy dominia bojovala po boku Británie jako samostatné národy a získala právo na vlastní zastoupení při mírových jednáních ve Versailles.

Balfourova deklarace z roku 1926 definovala dominia jako rovnoprávné komunity v rámci Britského impéria, spojené společnou věrností koruně. Westminsterský statut z roku 1931 právně zakotvil nezávislost dominií a položil základy moderního Společenství. Původní členy tvořila Británie, Kanada, Austrálie, Nový Zéland, Jižní Afrika, Irsko a Newfoundland. Toto rané Společenství bylo především klubem bílých osadnických kolonií s úzkými kulturními a ekonomickými vazbami na Británii.

Zásadní proměnu Společenství přinesla dekolonizace po druhé světové válce. Indie a Pákistán získaly nezávislost v roce 1947 a staly se prvními republikami ve Společenství. Londýnská deklarace z roku 1949 umožnila republikám zůstat členy Společenství, pokud uznají britského panovníka jako symbolickou hlavu organizace. V následujících desetiletích získaly nezávislost desítky afrických, asijských a karibských kolonií, které většinou vstoupily do Společenství. Organizace se transformovala z britského imperiálního klubu v multirasové společenství rovnoprávných národů.

V 60. a 70. letech se Společenství potýkalo s vážnými krizemi kvůli rasové politice v jižní Africe a Rhodesii. Jihoafrická republika vystoupila ze Společenství v roce 1961 kvůli mezinárodnímu tlaku proti apartheidu. Singapurská deklarace z roku 1971 ustanovila principy Společenství včetně rasové rovnosti a odmítnutí diskriminace. Společenství hrálo významnou roli v boji proti apartheidu prostřednictvím ekonomických sankcí a diplomatického tlaku, což vedlo k opětovnému přijetí demokratické Jižní Afriky v roce 1994.

Moderní podoba Společenství byla definována Harareskou deklarací z roku 1991, která zdůraznila závazek k demokracii, lidským právům a právnímu státu. V roce 1995 přistoupil Mosambik jako první země bez historických vazeb na Britské impérium, což signalizovalo novou éru organizace. Poslední velkou změnou bylo přistoupení Rwandy v roce 2009 a readmise Malediv v roce 2020. Společenství dnes představuje unikátní platformu pro spolupráci rozvinutých a rozvojových zemí napříč kontinenty.

Struktura a činnost Společenství

Společenství národů funguje na principu konsensu a dobrovolné spolupráce bez nadřazené autority. V čele stojí britský monarcha jako symbolická hlava, aktuálně král Karel III., který však nemá žádné výkonné pravomoci. Generální tajemník Společenství, volený na čtyřleté období, řídí sekretariát v Londýně a koordinuje aktivity organizace. Nejvyšším rozhodovacím orgánem je summit hlav vlád, který se koná každé dva roky v různých členských zemích.

Společenství se zaměřuje na podporu demokracie, dobrého vládnutí a lidských práv. Vysílá pozorovatelské mise k volbám v členských zemích a poskytuje technickou pomoc při budování demokratických institucí. Ekonomická spolupráce zahrnuje preferenční obchodní dohody, rozvojovou pomoc a sdílení expertízy. Společenství provozuje řadu specializovaných organizací jako Společenství pro místní samosprávu nebo Společenství parlamentů. Významnou součástí jsou vzdělávací programy včetně stipendií a výměn mezi univerzitami členských zemí.

Kulturní a sportovní aktivity tvoří viditelnou součást činnosti Společenství. Hry Společenství národů, konané každé čtyři roky, jsou po olympijských hrách největší multisportovní událostí na světě. Společenství podporuje zachování kulturního dědictví, literární ceny a umělecké festivaly. Mladežnické programy zahrnují výměny, dobrovolnické projekty a rozvoj vedoucích schopností. Díky společnému jazyku a právním tradicím existuje úzká spolupráce v oblasti práva, zejména common law, a vzájemné uznávání kvalifikací v mnoha profesích.

Zajímavosti

• Společenství národů pokrývá třetinu zemského povrchu a zahrnuje některé z nejmenších i největších zemí světa od Nauru po Indii
• Šestnáct členských zemí má stále britského panovníka jako svou hlavu státu, tyto země se nazývají království Společenství
• Společenství nemá vlastní hymnu ani vlajku, každá členská země používá své vlastní symboly
• Pákistán byl dvakrát suspendován ze Společenství kvůli vojenským převratům a Zimbabwe vystoupilo v roce 2003 po sporech o lidská práva
• Anglický jazyk je oficiální pouze v některých členských zemích, Společenství uznává přes 80 jazyků včetně francouzštiny v Kanadě a hindštiny v Indii
• Nejmenší členský stát Nauru má pouze 21 kilometrů čtverečních a 12 tisíc obyvatel, zatímco Indie má přes 1,4 miliardy obyvatel