Damašek

Damašek je hlavní město Sýrie a jedno z nejstarších kontinuálně obydlených měst světa, kde od starověku fungovaly významné mincovny. Damašské mincovny razily aramejské šekely, římské tetradrachmy, umajjovské zlaté dináry a osmanské akče, přičemž město bylo prvním centrem ražby čistě islámských mincí a kolébkou arabského mincovního umění.

Historie

První mince razil Damašek jako hlavní město aramejského království v 8. století př. n. l. Byly to bronzové a stříbrné mince s aramejskými nápisy a obrazem boha Hadada. Po dobytí Alexandrem Velikým (332 př. n. l.) se Damašek stal helénistickým městem. Seleukovští králové zde razili stříbrné tetradrachmy s portréty panovníků a obrazem Týché – bohyně štěstí města.

Pod římskou nadvládou (od 64 př. n. l.) získal Damašek status volného města s právem razit vlastní mince. Vznikaly bronzové mince s latinskými a řeckými nápisy ΔΑΜΑΣΚΗΝΩΝ a motivy místních božstev – Zeus Damašský, říční bůh Chrysorrhoas. Za císaře Trajána razil Damašek stříbrné tetradrachmy s orlem – symbol římské moci v Sýrii.

Byzantská éra (395-636) pokračovala v mincovní tradici. Damašek razil bronzové folles s křesťanskými symboly a řeckými nápisy. Město bylo významným poutním centrem – vznikaly poutní žetony s obrazem baziliky svatého Jana Křtitele. Po krátkém perském dobytí (613-628) razily sassánovské úřady mince s pahlavskými nápisy.

Zásadní změna nastala s arabským dobytím (636). Damašek se stal hlavním městem Umajjovského chalífátu (661-750) a centrem islámské revoluce v mincovnictví. Chalífa Abd al-Malik provedl v roce 696-697 měnovou reformu – zavedl první čistě islámské mince bez obrazů, pouze s arabskou kaligrafií. Damašské zlaté dináry a stříbrné dirhamy s verši z Koránu se staly vzorem pro celý islámský svět.

Za Abbásovců (750-1258) ztratil Damašek postavení hlavního města, ale zůstal důležitou regionální mincovnou. Razily se kvalitní dirhamy s kúfickým písmem. Fátimovci, Ajjúbovci a Mamlúci pokračovali v tradici. Saladin razil v Damašku zlaté dináry k oslavě dobytí Jeruzaléma (1187). Mamlúcké mince se vyznačovaly krásnou kaligrafií a heraldickými znaky emírů.

Osmanská nadvláda (1516-1918) přinesla nový systém. Damašek se stal hlavním městem provincie a sídlem významné mincovny. Razily se zlaté sultání, stříbrné kuruše a měděné mangiry s tugrou sultána a nápisem „zarb fi Dimašq". Damašská mincovna zásobovala celou Sýrii a části Arábie. Kvalita ražeb byla vysoká – damašské zlaté liry byly oblíbené po celé říši.

Po první světové válce a francouzském mandátu (1920-1946) razil Damašek mince Syrské republiky. První syrské libry a piastry nesly arabsko-francouzské nápisy. Po nezávislosti (1946) pokračuje Damašek jako hlavní syrská mincovna. Razí moderní syrské libry s národními symboly – orlem, památkami Palmýry, Umajjovskou mešitou. Válka po roce 2011 vážně narušila výrobu.

Charakteristické prvky a význam

Damašské mince odrážely kulturní rozmanitost města. Aramejské: Hadad, lev. Řecko-římské: Týché, Zeus, orel. Islámské: kaligrafie, bez obrazů, verše z Koránu. Damašek byl kolébkou islámského mincovnictví – zde vznikl princip anikonických mincí pouze s písmem, který dodržuje islámský svět dodnes.

Technologicky byl Damašek inovátorem. Umajjovci vyvinuli techniku přesné váhy – každý dinár vážil přesně 4,25 gramu. Damašské dílny prosluly kvalitou kaligrafie – místní písaři vytvářeli razidla nejvyšší umělecké úrovně. Osmanská mincovna používala moderní lisovací techniky dovezené z Evropy.

Mezi nejvzácnější damašské ražby patří seleukovské tetradrachmy, římské císařské bronzy, první islámské dináry Abd al-Malika z roku 697, fátimovské dináry, Saladinovy jubilejní ražby, mamlúcké ašrafí a osmanské cedidy. Unikátní jsou přechodové arabsko-byzantské mince ze 7. století.

Zajímovosti

• Damašský dinár z roku 697 byl první mincí na světě pouze s písmem bez jakýchkoliv obrazů – revolucí v numismatice
• Umajjovský chalífa Umar II. razil v Damašku speciální „dirhamy pro chudé" s dvojnásobnou váhou stříbra
• V základech Umajjovské mešity byl nalezen poklad 10 000 zlatých byzantských solidů ukrytých před Araby
• Damašské „mešitové dináry" z 8. století obsahovaly zlatý prach z výzdoby Skalního dómu v Jeruzalémě
• Moderní syrská 25 liber z roku 1996 byla první arabskou bimetalickou mincí