Damašek
Damašek je hlavní město Sýrie a jedno z nejstarších kontinuálně obydlených měst světa, kde od starověku fungovaly významné mincovny. Damašské mincovny razily aramejské šekely, římské tetradrachmy, umajjovské zlaté dináry a osmanské akče, přičemž město bylo prvním centrem ražby čistě islámských mincí a kolébkou arabského mincovního umění.
Historie
První mince razil Damašek jako hlavní město aramejského království v 8. století př. n. l. Byly to bronzové a stříbrné mince s aramejskými nápisy a obrazem boha Hadada. Po dobytí Alexandrem Velikým (332 př. n. l.) se Damašek stal helénistickým městem. Seleukovští králové zde razili stříbrné tetradrachmy s portréty panovníků a obrazem Týché – bohyně štěstí města.
Pod římskou nadvládou (od 64 př. n. l.) získal Damašek status volného města s právem razit vlastní mince. Vznikaly bronzové mince s latinskými a řeckými nápisy ΔΑΜΑΣΚΗΝΩΝ a motivy místních božstev – Zeus Damašský, říční bůh Chrysorrhoas. Za císaře Trajána razil Damašek stříbrné tetradrachmy s orlem – symbol římské moci v Sýrii.
Byzantská éra (395-636) pokračovala v mincovní tradici. Damašek razil bronzové folles s křesťanskými symboly a řeckými nápisy. Město bylo významným poutním centrem – vznikaly poutní žetony s obrazem baziliky svatého Jana Křtitele. Po krátkém perském dobytí (613-628) razily sassánovské úřady mince s pahlavskými nápisy.
Zásadní změna nastala s arabským dobytím (636). Damašek se stal hlavním městem Umajjovského chalífátu (661-750) a centrem islámské revoluce v mincovnictví. Chalífa Abd al-Malik provedl v roce 696-697 měnovou reformu – zavedl první čistě islámské mince bez obrazů, pouze s arabskou kaligrafií. Damašské zlaté dináry a stříbrné dirhamy s verši z Koránu se staly vzorem pro celý islámský svět.
Za Abbásovců (750-1258) ztratil Damašek postavení hlavního města, ale zůstal důležitou regionální mincovnou. Razily se kvalitní dirhamy s kúfickým písmem. Fátimovci, Ajjúbovci a Mamlúci pokračovali v tradici. Saladin razil v Damašku zlaté dináry k oslavě dobytí Jeruzaléma (1187). Mamlúcké mince se vyznačovaly krásnou kaligrafií a heraldickými znaky emírů.
Osmanská nadvláda (1516-1918) přinesla nový systém. Damašek se stal hlavním městem provincie a sídlem významné mincovny. Razily se zlaté sultání, stříbrné kuruše a měděné mangiry s tugrou sultána a nápisem „zarb fi Dimašq". Damašská mincovna zásobovala celou Sýrii a části Arábie. Kvalita ražeb byla vysoká – damašské zlaté liry byly oblíbené po celé říši.
Po první světové válce a francouzském mandátu (1920-1946) razil Damašek mince Syrské republiky. První syrské libry a piastry nesly arabsko-francouzské nápisy. Po nezávislosti (1946) pokračuje Damašek jako hlavní syrská mincovna. Razí moderní syrské libry s národními symboly – orlem, památkami Palmýry, Umajjovskou mešitou. Válka po roce 2011 vážně narušila výrobu.