Démétrios Poliorkétés
Démétrios I. Poliorkétés (337–283 př. n. l.) byl makedonský král v letech 294–288 př. n. l., jeden z diadochů a syn Antigona I. Monofthalma. Přídomek „obléhatel měst“ získal při neúspěšném obléhání Rhodu. Razil tetradrachmy s Níké na přídi lodi a později s vlastním portrétem s býčím rohem.
| Totožnost a titul | makedonský král, diadoch z rodu Antigonovců |
|---|---|
| Život | 337–283 př. n. l. |
| Vláda v Makedonii | 294–288 př. n. l. |
| Otec | Antigonos I. Monofthalmos |
| Syn | Antigonos II. Gonatás |
| Přídomek | Poliorkétés – obléhatel měst |
| Hlavní mincovní typy | tetradrachma Níké na přídi lodi / Poseidón s trojzubcem; tetradrachma s portrétem s býčím rohem / Poseidón |
| Hlavní mincovny | Salamína na Kypru, Tarsos, Tyros, Efesos, Milétos, Pella, Amfipolis, Chalkis |
Historie
Démétrios se narodil roku 337 př. n. l. jako syn Antigona I. Monofthalma, jednoho z vojevůdců Alexandra Velikého. Od mládí provázel otce na taženích; v bitvě u Paraitakény roku 317 př. n. l. velel jízdě na pravém křídle. Roku 312 př. n. l. ho v bitvě u Gazy porazil Ptolemaios I. Sótér.
Roku 307 př. n. l. osvobodil Athény od moci Kassandra a byl tam oslavován jako osvoboditel. O rok později v námořní bitvě u Salamíny na Kypru porazil Ptolemaia a zničil námořní moc ptolemaiovského Egypta. V letech 305–304 př. n. l. neúspěšně obléhal Rhodos; obléhací stroje, mezi nimi věž zvaná helepolis, mu vynesly přídomek Poliorkétés. Z obléhacích strojů, které u Rhodu zanechal, získali Rhoďané podle antické tradice prostředky na stavbu Rhodského kolosu.
Po bitvě u Ipsu roku 301 př. n. l., v níž jeho otec padl, přišel o asijská území a ustoupil do Efesu. Svou moc postupně obnovil a roku 294 př. n. l. se zmocnil makedonského trůnu poté, co zavraždil Kassandrova syna Alexandra V. Roku 288 př. n. l. ho z Makedonie vyhnali Pyrrhos a Lýsimachos. Při pokusu o válku v Asii se v Kilíkii vzdal Seleukovi I. Níkátorovi a roku 283 př. n. l. zemřel v jeho zajetí. Jeho syn Antigonos II. Gonatás později obnovil vládu Antigonovců v Makedonii.
Mincovnictví Démétria Poliorkéta
Nejznámější Démétriovou ražbou je stříbrná tetradrachma s Níké, která přistává na přídi lodi s trubkou a lodním stěžněm v rukou; na rubu kráčí Poseidón s trojzubcem napřaženým k úderu. Obraz se spojuje s vítězstvím u Salamíny roku 306 př. n. l. Tento typ razily v letech 300–293 př. n. l. mincovny v Salamíně, Efesu, Milétu, Pelle a Amfipoli.
Od roku 292 př. n. l. nesou jeho tetradrachmy z Amfipole, Pelly, Chalkidy a dalších mincoven Démétriovu hlavu s diadémem a býčím rohem, znakem božství. Na rubu je Poseidón sedící na skále nebo stojící s nohou opřenou o skálu a opis ΔΗΜΗΤΡΙΟΥ ΒΑΣΙΛΕΩΣ. Vedle vlastních typů razily jeho mincovny i zlaté statéry a stříbrné tetradrachmy se jménem Alexandra Velikého.
