Desetikrejcar

Desetikrejcar byla stříbrná rakouská mince v hodnotě 10 krejcarů, která představovala střední nominál v habsburském měnovém systému 19. století. V českých zemích byla razba desetikrejcaru ukončena a později již nebyla obnovena, což činí tyto mince vzácnějšími než některé jiné nominály stejného období.

Historie

Desetikrejcar vznikl jako součást rakouského měnového systému založeného na zlatníku děleném na 60 krejcarů, který byl zaveden na počátku 19. století. Mince představovala praktický nominál pro středně velké obchodní transakce a byla ražena v různých mincovnách habsburské monarchie. V českých zemích probíhala razba desetikrejcarů v rámci obecného rakouského mincovního programu, ale postupně byla z různých ekonomických důvodů omezována. Posledním významným obdobím razby desetikrejcarů v souvislosti s českými mincovnami byly roky 1837-39 pod vedením mincmistra J. Hippmanna, který dozoroval na kvalitu a standardizaci těchto emisí according to rakouským mincovním předpisům. Po tomto období už v Čechách razba desetikrejcaru obnovena nebyla, což odráží změny v měnové politice a postupný přechod k jiným nominálům. Důvody pro ukončení razby desetikrejcarů v českých zemích souvisely pravděpodobně s ekonomickou efektivitou a preferencí jiných nominálů, které lépe odpovídaly potřebám místního trhu.

Desetikrejcar měl v rámci rakouského měnového systému důležitou funkci středního nominálů, který vyplňoval mezeru mezi drobnými mincemi (krejcary, půlkrejcary) a většími stříbrnými mincemi (dvacetníky, tolary). Jeho hmotnost a velikost byly standardizovány podle rakouských mincovních předpisů a mince nesla typickou ikonografii habsburských emisí s císařským portrétem na líci a heraldickými symboly na rubu. Kvalita provedení desetikrejcarů byla zpravidla vysoká, což odráželo reprezentativní charakter tohoto nominálů. Ukončení razby v českých zemích učinilo tyto mince relativně vzácnějšími než některé jiné soudobé nominály, což zvyšuje jejich sběratelskou hodnotu. Pro numismatiky představují desetikrejcary zajímavou kategorii rakouského mincovnictví, která dokumentuje regionální rozdíly v mincovní politice jednotlivých částí monarchie. Studium těchto mincí poskytuje informace o hospodářských poměrech, obchodních vztazích a administrativních rozhodnutích, která ovlivňovala každodenní život obyvatel. Vzácnost desetikrejcarů z českých mincoven je činí vyhledávanými sběratelskými kusy, které dokumentují specifické období rakouského mincovnictví na našem území.

Zajímavosti

• Posledním mincmistrem razby v českých zemích byl J. Hippmann (1837-39)
• Po roce 1839 už nebyla v Čechách razba obnovena, na rozdíl od jiných částí monarchie
• Představoval střední nominál mezi drobnými krejcary a většími stříbrnými mincemi
• Ukončení razby v českých zemích činí tyto mince relativně vzácnějšími
• Hodnota 10 krejcarů odpovídala 1/6 zlatníku podle rakouského měnového systému