Dillí

Delhi (Dillí) je hlavní město Indie a historické centrum mnoha říší, kde od 12. století fungovaly nejvýznamnější mincovny indického subkontinentu. Delhské mincovny razily sultanátní tanky, mughalské zlaté muhry, britské rupie a moderní indické mince, přičemž Delhi po staletí určovalo měnové standardy pro celou jižní Asii.

Historie

Mincovní historie Dillí začíná s Delhským sultanátem (1206-1526). První muslimský vládce Qutb-ud-din Aibak razil mince kombinující islámské a hinduistické prvky – arabskou kaligrafii s dévanágarí. Jeho nástupce Iltutmiš (1211-1236) zavedl stříbrnou tanku o váze 11 gramů, která se stala standardní měnou severní Indie. Na mincích se objevovala kalima a jméno abbásovského chalífy.

Za Alá-ud-dína Chaldžího (1296-1316) dosáhla delhská mincovna prvního vrcholu. Razily se zlaté dináry, stříbrné dirhamy a měděné džitaly s přísně islámskou ikonografií bez obrazů. Muhammad bin Tughluq (1325-1351) provedl kontroverzní měnový experiment – zavedl měděné žetonové peníze s nuceným oběhem, což vedlo k ekonomické krizi.

Mughalská éra (1526-1857) představuje zlatý věk delhského mincovnictví. Bábur založil dynastii a jeho syn Humájún rozšířil mincovnu. Za Akbara Velikého (1556-1605) byla zavedena jednotná měna – stříbrná rupie o váze 11,5 gramu. Delhská mincovna razila nejkvalitnější imperiální mince s perskou kaligrafií a básnickými nápisy.

Šáhdžahán (1628-1658), stavitel Tádž Mahalu, nechal v Dillí razit nejkrásnější mughalské mince. Zlaté muhry nesly kaligrafické básně, stříbrné rupie zobrazovaly symboliku moci. Za Aurangzéba (1658-1707) dosáhla produkce maxima – delhská mincovna zásobovala celou severní Indii. Po jeho smrti začal úpadek, ale místní navábové pokračovali v ražbě.

Britská Východoindická společnost převzala Delhi v roce 1803. Zpočátku razila mince jménem mughalského císaře, od roku 1835 vlastní rupie s portrétem britského panovníka. Po Sipahiském povstání (1857) byla mughalská dynastie svržena a Delhi se stal součástí Britské Indie. Mincovna razila standardní britsko-indické mince až do roku 1885, kdy byla výroba centralizována v Kalkatě a Bombaji.

Po nezávislosti 1947 nebyla v Dillí okamžitě obnovena mincovna. Hlavními centry zůstaly Kalkata a Bombaj. Až v roce 1988 byla v satelitním městě Noidě u Dillí otevřena nová státní mincovna jako součást India Government Mint. Moderní zařízení razí indické rupie, pamětní mince a exportuje ražby pro jiné země.

Dnes noidská mincovna patří k nejmodernějším v Asii. Razí všechny denominace indických mincí od 50 paisa po 20 rupií s národními symboly – ašókový sloup, lotosový květ, národní emblém. Specializuje se na bimetalické mince a pamětní emise k výročím nezávislosti, význačných osobností a kulturních památek. Ročně produkuje přes 2 miliardy mincí.

Charakteristické prvky a kulturní význam

Delhské mince odrážely politickou a kulturní hegemonii města. Sultanát: arabská kaligrafie, islámské formule, absence obrazů. Mughalové: perská poezie, elaborate tughra, astrologické symboly. Britové: anglicko-urdské nápisy, koruna, král-císař. Moderní Indie: ašókový lev, motto „Satjameva džajate" (Pravda vítězí).

Delhi bylo trendsetter indického mincovnictví. Zdejší inovace – tanka, rupie, kalima typ – se šířily po subkontinentu. Delhská perská kaligrafie ovlivnila celou indo-islámskou numismatiku. Mughalské poetické nápisy na mincích jsou jedinečné v světové numismatice – celé básně na malém prostoru mince.

Mezi nejvzácnější delhské ražby patří první tanka Iltutmiše, experimentální měděné žetony Muhammada Tughluqa, zodiak muhry Džahángíra, Šáhdžahánovy kaligrafické rupie, poslední mughalská muhra 1857 a první republikánská rupie 1950. Unikátní jsou sikkhské ražby z krátkého období okupace Dillí.

Zajímovosti

• Muhammad Tughluq razil v Delhi roku 1330 první papírové peníze světa – kožené žetony s vyraženou hodnotou
• Mughalský císař Džahángír nechal v Delhi vyrazit nejtěžší zlatou minci Indie – muhra vážící 1000 tolů (12 kg)
• V Červené pevnosti v Delhi je dodnes funkční mughalská mincovna – dnes muzeum s ukázkami ražby
• Britové razili v Delhi 1862 speciální „telegrafní rupie" – první mince oslavující moderní technologii
• Moderní delhská mincovna vyrazila v roce 2019 75rupii – neobvyklý nominál k výročí nezávislosti