Dillí
Dillí je velkoměsto na severu Indie s postavením Národního hlavního teritoria; jeho součástí je Nové Dillí, hlavní město Indie. Bylo sídlem Dillíského sultanátu a Mughalské říše a jeho mincovna razila stříbrné tanky sultánů s opisem Hadrat Dihli i mughalské rupie ze Šáhdžahánábádu.
| Status | Národní hlavní teritorium Dillí (69. dodatek ústavy, 1991) |
|---|---|
| Počet obyvatel | 16 787 941 (sčítání 2011) |
| Dillíský sultanát | 1206–1526, Dillí hlavním městem od roku 1214 |
| Mughalská říše | od roku 1526, hlavním městem střídavě Dillí a Ágra |
| Šáhdžahánábád | budován 1638–1648, dnes Staré Dillí |
| Nové Dillí | přesun hlavního města Britské Indie oznámen 1911, slavnostně otevřeno 13. února 1931 |
| Jméno mincovny v opisech | Hadrat Dihli (sultanát), Dar al-Chilafat Šáhdžahánábád (Mughalové) |
Historie
Roku 1206 vznikl Dillíský sultanát a roku 1214 se Dillí stalo jeho hlavním městem. Muslimské dynastie odtud vládly velké části severní Indie; na počátku 16. století přenesl sultán Sikandar Lódí své sídlo do nově založené Ágry. Roku 1398 Dillí dobyl a vyplenil Tamerlán.
Roku 1526 porazil Bábur v první bitvě u Pánípatu posledního sultána z dynastie Lódí a založil Mughalskou říši, jejímž hlavním městem bylo střídavě Dillí a Ágra. V letech 1540–1556 mughalskou vládu přerušili Šér Šáh Súrí a Hémú. Šáhdžahán dal v letech 1638–1648 postavit opevněné město Šáhdžahánábád s Červenou pevností a přenesl sem hlavní město z Ágry; jeho zástavba tvoří dnešní Staré Dillí. Roku 1739 porazil Mughaly v bitvě u Karnálu perský vládce Nádir Šáh a Dillí vyplenil.
Roku 1803 porazila Britská Východoindická společnost v bitvě u Dillí Maráthy. Během indického povstání dobyla společnost roku 1857 Dillí po obléhání a od roku 1858 bylo město pod přímou správou britské vlády. Roku 1911 Britové oznámili přesun hlavního města Britské Indie z Kalkaty do Dillí. Plánované Nové Dillí dostalo jméno roku 1927 a slavnostně bylo otevřeno 13. února 1931.
Po vyhlášení nezávislosti 15. srpna 1947 se Nové Dillí stalo hlavním městem Indie. Roku 1956 se Dillí stalo svazovým teritoriem a 69. dodatek ústavy z roku 1991 mu dal postavení Národního hlavního teritoria Dillí.
Dillí v mincovnictví
Sultán Iltutmiš (vládl 1211–1236) zavedl dvě základní mince sultanátu: stříbrnou tanku o standardní hmotnosti 175 grainů (11,3 g) a drobný džitál z billonu. Tanky sultánů ražené v Dillí uvádějí mincovnu jako Hadrat Dihli; například tanka sultána Balbana (1266–1287) ve sbírce Khalili váží 11,00 g.
Stříbrnou minci o hmotnosti 178 grainů zvanou rupija zavedl za své vlády v letech 1540–1545 Šér Šáh Súrí. Mughalské rupie ražené v Dillí nesou jméno mincovny Dar al-Chilafat Šáhdžahánábád a datují se letopočtem hidžry spolu s rokem vlády panovníka; rupie Šáha Álama I. z roku 1120 hidžry, druhého roku jeho vlády, váží 11,38 g.