DPH

DPH (Daň z přidané hodnoty) je nepřímá spotřební daň, kterou platí konečný spotřebitel při nákupu zboží a služeb. Tento daňový systém funguje na principu zdanění přidané hodnoty v každé fázi výroby a distribuce, přičemž podnikatelé odvádějí státu rozdíl mezi daní na výstupu a vstupu.

Historie

Koncept daně z přidané hodnoty poprvé teoreticky zpracoval německý podnikatel Wilhelm von Siemens roku 1918 jako "veredelte Umsatzsteuer" (zušlechtěná daň z obratu). Jeho návrh měl odstranit kaskádový efekt tehdejších daní z obratu, které zdaňovaly celou hodnotu produktu v každé fázi, což vedlo ke kumulaci daňové zátěže.

První praktickou implementaci DPH zavedla Francie roku 1954 pod vedením Maurice Laurého, ředitele francouzské daňové správy. Systém "taxe sur la valeur ajoutée" (TVA) nejprve pokrýval pouze velké výrobní podniky, postupně se rozšířil na maloobchod a služby. Francouzský model prokázal efektivitu výběru a neutralitu vůči struktuře ekonomiky.

Zásadní impuls pro rozšíření DPH přinesla Římská smlouva 1957 zakládající Evropské hospodářské společenství. První směrnice o harmonizaci DPH z roku 1967 zavazovala členské státy nahradit národní systémy daní z obratu jednotným systémem DPH. Do roku 1973 implementovaly DPH všechny tehdejší členské země EHS.

V Československu fungoval od roku 1953 socialistický systém daně z obratu, který byl součástí centrálně plánované ekonomiky. Ceny včetně daně určoval stát, různé sazby pro různé výrobky dosahovaly až 95%. Paradoxně tento systém částečně připomínal DPH, ale bez tržního mechanismu a možnosti odpočtu.

Příprava na zavedení DPH v Československu začala již roku 1990 jako součást ekonomické transformace. Po intenzivních přípravách a školení tisíců daňových poradců vstoupil zákon o DPH v platnost 1. ledna 1993, současně se vznikem samostatné České republiky. Základní sazba činila 23%, snížená 5%. Registrační limit byl stanoven na 6 milionů Kčs ročního obratu.

První roky fungování DPH provázely značné problémy - karuselové podvody, falešné faktury, neoprávněné odpočty. Státní správa nebyla připravena na sofistikované daňové úniky. Situace se zlepšila zavedením kontrolního hlášení (2016) a elektronické evidence tržeb (2016), které výrazně omezily prostor pro daňové úniky.

Evropská integrace přinesla harmonizaci české DPH s unijními pravidly. Od vstupu do EU 1. května 2004 musela Česká republika implementovat systém intrakomunitárních dodávek, režim přenesené daňové povinnosti (reverse charge) a minimální sazbu 15%. Současně získala přechodné výjimky, například na stavební práce pro sociální bydlení.

Vývoj sazeb DPH reflektoval ekonomickou situaci - základní sazba klesla z 23% (1993) na 22% (1995), pak na 19% (2004), následně vzrostla na 20% (2010) a 21% (2013). Snížená sazba postupně rostla z 5% na současných 12%, druhá snížená sazba 10% platí od roku 2015 pro léky, knihy a kojeneckou výživu.

Mechanismus a dopady na ekonomiku

Systém DPH funguje na principu daňového řetězce. Každý článek výroby a distribuce přidává hodnotu, z které odvádí daň. Podnikatel účtuje DPH zákazníkovi (daň na výstupu) a může si odečíst DPH zaplacenou dodavatelům (daň na vstupu). Státu odvádí pouze rozdíl, tedy daň z vlastní přidané hodnoty.

DPH představuje druhý největší příjem státního rozpočtu po pojistném na sociální zabezpečení. V roce 2023 vybrala česká daňová správa na DPH přes 500 miliard korun, což tvoří přibližně 30% všech daňových příjmů. Efektivita výběru se zvýšila z 50% v 90. letech na současných 65-70%.

Kritici poukazují na regresivní charakter DPH - chudší domácnosti vydají větší procento příjmů na spotřebu, tedy i na DPH. Zastánci argumentují jednoduchostí výběru, obtížností úniku a neutralitou vůči ekonomickým rozhodnutím. Snížené sazby na základní potraviny a léky mají sociální dopady zmírnit.

Pro numismatiku a sběratelství má DPH specifické důsledky. Investiční zlato je od DPH osvobozeno podle evropské směrnice. Numismatické mince a bankovky podléhají režimu použitého zboží s možností zdanění pouze marže. Tento speciální režim chrání obchod se sběratelskými předměty.

Zajímavosti

• Nejvyšší standardní sazbu DPH na světě má Maďarsko - 27%, nejnižší v EU má Lucembursko - 17%
• USA jako jediná vyspělá země nemá celostátní DPH, jednotlivé státy vybírají sales tax v rozmezí 0-10%
• První QR kód na účtence v Česku zavedl McDonald's v roce 2016 kvůli EET
• Největší odhalený podvod s DPH v Česku - kauza "uhlíkové povolenky" - způsobil škodu 8,5 miliardy Kč
• V Británii jsou sušenky zdaněny, ale ne čokoládové - absurdita vedla k soudním sporům o definici sušenky
• Česko má tři sazby DPH (21%, 12%, 10%) - jeden z nejsložitějších systémů v EU