DPH

DPH (Daň z přidané hodnoty) je nepřímá daň aplikovaná na většinu zboží a služeb, která v oblasti numismatiky a investic do drahých kovů hraje významnou roli při stanovování konečných cen a investiční strategie. Pro sběratele a investory představuje DPH důležitý ekonomický faktor, jelikož její sazba a aplikace se výrazně liší podle typu numismatického materiálu, jeho ryzosti, hmotnosti, právní klasifikace a v neposlední řadě i země prodeje. Zvláštní režimy DPH pro investiční zlato, sběratelské mince nebo dárkové předměty vytvářejí specifické podmínky, které mohou významně ovlivnit návratnost investice a konkurenceschopnost jednotlivých numismatických produktů na trhu.

Historie

Koncept daně z přidané hodnoty byl poprvé teoreticky popsán německým podnikatelem Wilhelmem von Siemensem v roce 1918, ale první praktická implementace proběhla až v roce 1954 ve Francii. V kontextu numismatiky a drahých kovů přinesla zásadní změnu směrnice Evropské unie 98/80/ES z roku 1998 (později nahrazena směrnicí 2006/112/ES), která zavedla speciální režim pro investiční zlato. Tímto krokem bylo investiční zlato osvobozeno od DPH v celé EU, což výrazně zvýšilo jeho atraktivitu oproti jiným drahým kovům. V České republice byla tato úprava implementována od 1. dubna 2004 se vstupem do EU. Významnou změnou bylo také zavedení zvláštního režimu pro obchodníky s použitým zbožím, který se vztahuje i na některé sběratelské mince. Od roku 2015 platí v EU režim tzv. "místa plnění", kdy je DPH účtována podle sídla zákazníka, což ovlivnilo přeshraniční obchody s numismatickým materiálem. Poslední významnější změny přinesl rok 2019, kdy některé země EU (Polsko, Estonsko) zavedly nulovou sazbu DPH na určité typy stříbrných investičních mincí v rámci podpory alternativních investic.

Z daňového hlediska se numismatický materiál dělí do několika kategorií s odlišným režimem DPH. Investiční zlato definované jako zlaté mince splňující specifická kritéria (ryzost alespoň 900/1000, ražba po roce 1800, status zákonného platidla v zemi původu, běžná cena nepřesahující o více než 80% hodnotu obsaženého kovu) a zlaté slitky o ryzosti 995/1000 a více je kompletně osvobozeno od DPH. Stříbrné, platinové a palladiové investiční mince standardně podléhají základní sazbě DPH (21% v ČR), pokud nejsou prodávány v režimu obchodování s použitým zbožím. Sběratelské a pamětní mince z drahých kovů mohou být prodávány buď se základní sazbou DPH, nebo ve zvláštním režimu s DPH pouze z obchodní přirážky, pokud splňují podmínky pro použité zboží. Historické mince starší 100 let mohou být v některých případech klasifikovány jako sběratelské předměty nebo starožitnosti s možností aplikace sníženého režimu DPH. Praktická aplikace těchto pravidel závisí na konkrétní jurisdikci, přičemž v rámci EU existují významné rozdíly – například Německo aplikuje na stříbrné mince se statusem zákonného platidla sníženou sazbu DPH 7%, zatímco v ČR podléhají standardní sazbě 21%.

Význam pro investory a sběratele

Pro investory představuje DPH klíčový faktor ovlivňující návratnost investice do drahých kovů. Osvobození investičního zlata od DPH vytváří významnou konkurenční výhodu oproti stříbru nebo platině, kde daň může tvořit až pětinu vstupní investice. Zkušení investoři proto často využívají daňové arbitráže – nákupu stříbrných mincí v zemích s nízkou sazbou DPH nebo ve zvláštním režimu. Sběratelé se zaměřují na detailní porozumění klasifikaci numismatického materiálu, aby mohli optimalizovat své nákupy z daňového hlediska – například preferováním mincí se statusem zákonného platidla v jurisdikcích, kde to přináší daňovou výhodu.

Příklady

Různé daňové režimy pro numismatický materiál zahrnují:

• Zlatý Maple Leaf – kompletně osvobozen od DPH jako investiční zlato v celé EU
• Stříbrný American Eagle – v ČR podléhá 21% DPH, ale při nákupu z Polska může mít 0% DPH
• Zlatý dukát z roku 1915 (restrike) – ačkoliv je ze zlata, nesplňuje podmínky pro investiční zlato a podléhá DPH
• Historický tolar Marie Terezie – může být prodáván ve zvláštním režimu s DPH pouze z marže obchodníka

Zajímavosti

• Fenomén "Toruňské arbitráže" – mnoho evropských investorů cestuje do polského města Toruň, kde místní obchodníci nabízejí stříbrné investiční mince s nulovou sazbou DPH díky specifické interpretaci evropské směrnice, což při větších objemech může ušetřit až 21% investičních nákladů.
• V některých zemích EU existuje tzv. "soukromý dovoz" – pokud fyzická osoba osobně přepraví zboží z jiné členské země EU a celková hodnota nepřesáhne stanovený limit, může se vyhnout placení DPH, což vytváří zajímavou možnost pro drobnější sběratele.
• Kuriózní daňový paradox vzniká u tzv. "bi-metal" mincí kombinujících zlato a stříbro – pokud dominantní hodnotu tvoří zlato, může být celá mince osvobozena od DPH; pokud převažuje stříbro, celá mince včetně zlaté části podléhá dani.
• Některé jurisdikce jako Singapur nebo Švýcarsko mají speciální daňové režimy pro "freeport" skladování drahých kovů a numismatických předmětů, kde investoři mohou uchovávat své sbírky bez nutnosti platit DPH nebo clo, dokud mince neopustí určený prostor – tato možnost je využívána zejména velkými investory s kolekcemi v hodnotě milionů dolarů.