Dvacetičtyřkrejcar

Dvacetičtyřkrejcar představoval stříbrný nominál českého stavovského mincovnictví etablovaný reformními opatřeními direktoria roku 1619 podle mincovní instrukce z 15. června téhož roku. Tato mince o hmotnosti kolem 8 gramů a průměru 31 milimetrů nesla na líci tradičního českého lva s nápisem IN DEO FORTITUDO a výraznou číslicí 24, zatímco rub zdobila koruna s letopočtem a legendou MONETA REGNI BOHEMIAE obsahující mincmistrovské značky.

Historie

Vznik dvacetičtyřkrejcaru souvisí s bouřlivým obdobím českého stavovského povstání, kdy defenestrace pražská roku 1618 vyvolala potřebu reformovat celý měnový systém nezávisle na habsburské moci. Stavovské direktorium přijalo vlastní mincovní politiku, která měla zajistit finanční nezávislost vznikajícího českého státu. Počáteční ražba probíhala ve třech hlavních centrech - pražské, kutnohorské a jáchymovské mincovně - pod dohledem různých mincmistrů jako B. Hübmera, P. Škréty, S. Hölzla a C. Legendfeldera. Moravské varianty se ikonograficky lišily použitím zemské orlice místo českého lva a specifickým nápisem MONETA NOVA MARCHIO MORAVIAE s datací 1619 nebo 1620. Po porážce na Bílé hoře se výroba dostala pod kontrolu habsburské administrativy, což vedelo k pokračování ražby, ale za dramaticky změněných politických podmínek. Období vlády Ferdinanda II. poznamenala i tyto mince spojením s kontroverzním systémem "kiprového mincovnictví", kdy došlo k systematickému znehodnocování obsahu drahých kovů.

Technické parametry dvacetičtyřkrejcaru odrážely snahu o vytvoření standardizovaného nominálů odpovídajícího evropským měnovým systémům raného 17. století. Iconografie kombinovala tradiční české heraldické symboly s novou stavovskou symbolikou, přičemž nápis IN DEO FORTITUDO vyjadřoval ideologii náboženského odboje proti katolické dynastii. Zajímavostí je geografická diverzita ražby, která zahrnovala nejen české země, ale i slezskou Vratislav, kde se razily kusy s portrétem Ferdinanda II. o hmotnosti 5,26 gramu a průměru 28 milimetrů. Kvalita kovů se dramaticky zhoršila v období působení konsorcia de Witteho, kdy se dvacetičtyřkrejcar stal součástí systému znehodnocených emisí. Poslední pokus o oživení tohoto nominálů představuje jedinečná razba Františka II. z roku 1800 s německým nápisem 24 KREUTZER ERBLAENDISCH, která ale zůstala ojedinělým experimentem bez pokračování. Pro numismatiky představuje dvacetičtyřkrejcar důležitý indikátor politických změn na našem území, kde lze sledovat přechod od stavovské nezávislosti přes habsburskou restauraci až po pokusy o modernizaci měnového systému na prahu 19. století.

Zajímavosti

• Vznikl jako součást stavovské měnové reformy po defenestraci pražské 1618
• Moravské exempláře nesly zemskou orlici místo českého lva
• Byl součástí kontroverzního systému "kiprové mince" za Ferdinanda II.
• Poslední emisí byl ojedinělý kus Františka II. z roku 1800
• Razil se současně v pěti různých mincovnách habsburské monarchie