Emma

Emma byla česká kněžna, manželka knížete Boleslava II., která vládla v letech 972 až 999. Tato významná panovnice, pravděpodobně matka knížat Jaromíra a Oldřicha, je známá především díky vzácným denárům raženým na Mělníku s nápisem ENMA REGINA, které představují jedny z nejcennějších českých raně středověkých mincí.

Historie

První historické zmínky o Emmě pocházejí z Wolfenbüttelského kodexu, obsahujícího opis svatováclavské legendy sepsané mantovským biskupem Gumpoldem kolem roku 980 na žádost císaře Oty II. (973-983). Na titulním listu tohoto rukopisu je Emma uvedena s dedikací jako Hemma. Třikrát je také zmíněna v Kosmově kronice, kde je jmenována jako Hemma.

Původ kněžny Emmy zůstává předmětem historických sporů. Nejstarší hypotéza ji ztotožňovala s dcerou burgundského vévody Konráda (937-993), což navrhovali G. Dobner (1772), A. Voigt (1771) a G. Skalský (1954). R. Turek (1963) a později W. Hahn (1979) tuto teorii zpřesnili. Alternativní teorie P. Radoměrského (1953) považovala Emmu za dceru anglického krále Aethelstana (925-939).

Nejnovější hypotéza ji spojuje s francouzským královským rodem jako manželku krále Lothara II. († 986). Existenci této osoby dokládají denáry s opisem ENMA PEIONA (REGINA), které mohly souviset se zprostředkováním sňatku s bavorským dvorem. Po smrti manžela měla podle J. Háskové (1982) a L. Polanského (2000) hledat útočiště v Čechách. Přes množství teorií zůstává původ Emmy nejasný.

Kněžna Emma sehrála významnou roli během vnitřních bojů Přemyslovců na přelomu tisíciletí. Jako vdova po Boleslavu II. pravděpodobně podporovala nároky svých synů Jaromíra a Oldřicha proti jejich bratru Boleslavu III. Její politický vliv dokládá skutečnost, že měla právo razit vlastní mince - výjimečná výsada v raně středověkých Čechách.

Emma zemřela roku 1005 nebo 1006 podle údajů v Kosmově kronice. Její pozůstatky nebyly dosud nalezeny, což ponechává prostor pro další historické bádání. Poslední léta života strávila pravděpodobně na Mělníku, který jí sloužil jako vdovské sídlo.

Numismatický význam

Emminy denáry představují unikátní fenomén českého raně středověkého mincovnictví. Ražené na Mělníku, nesou nápisy ENMA REGINA (Emma královna) a MELNIC CIVITAS (město Mělník). Tyto mince ethelredského typu jsou jedinými známými českými denáry s ženským jménem v legendě.

Od minulého století vyvolávaly tyto ražby mezi numismatiky značné kontroverze. Titul "regina" (královna) byl zpočátku považován za anachronismus, protože manželky českých knížat nepoužívaly královský titul. Některé ražby byly dokonce mylně považovány za romantická falza 19. století.

Dosud bylo nalezeno přibližně 90 kusů Emminých denárů, většina z nich pochází z velkého denárového pokladu objeveného ve Staré Boleslavi roku 1931. Tento depot obsahoval stovky raně středověkých mincí a představuje jeden z nejvýznamnějších numismatických nálezů českých dějin.

Ikonograficky zobrazují Emminy denáry stylizovaný portrét v perlovém kruhu na aversu a kříž s kuličkami v úhlech na reversu. Kvalita ražby svědčí o vyspělé mincovní technice mělnické mincovny na přelomu 10. a 11. století.

Zajímavosti

• Emma byla jedinou ženou v českých dějinách před Marií Terezií, která razila mince se svým jménem
• Titul "regina" na denárech může naznačovat její královský původ nebo aspirace na vyšší postavení
• Mělnická mincovna fungovala pravděpodobně pouze během Emmina vdovství (999-1005/6)
• Některé exempláře Emminých denárů dosahují na aukcích cen přes 500 000 Kč
• Nápis MELNIC je nejstarší písemnou zmínkou o městě Mělník
• Moderní výzkum pomocí rentgenové fluorescence prokázal autenticitu sporných exemplářů