Emma

Emma (kněžna) byla manželka českého knížete Boleslava II. z konce 10. století, která si jako jediná žena v českých dějinách razila vlastní mince s královským titulem "EMMA REGINA". Její stříbrné denáry patří mezi nejvzácnější české středověké numismatické památky a představují výjimečný doklad o ženě, která porušila všechny společenské konvence své doby.

Historie

Původ kněžny Emmy zůstává jednou z největších záhad českých středověkých dějin. Podle italské hypotézy byla dcerou burgundského krále Konráda a svaté Adély Burgundské, což by ji činilo nevlastní dcerou císaře Oty I. Velikého. Francouzská hypotéza, rozpracovaná numismatikem Pavlem Radoměrským, tvrdí, že byla původně manželkou západofranského krále Lothara I. Francouzského. Kolem roku 976 byla křivě obviněna z cizoložství a po smrti Lothara v roce 986 skončila v zajetí. Do Čech přišla pravděpodobně mezi lety 988-995 jako manželka Boleslava II. Pobožného. Boleslav jí udělil město Mělník s hradištěm jako věnné a výjimečné privilegium razit vlastní mince. Emma si razila denáry ethelredského typu s nápisem "EMMA REGINA" na líci a "CIVITAS MELNIC" na rubu. Po smrti Boleslava II. v roce 999 ji jeho syn Boleslav III. v roce 1002 spolu s Jaromírem a Oldřichem vypověděl z Čech. Uchýlila se pod ochranu německého císaře Jindřicha II., kde zemřela 1. nebo 2. listopadu 1006 ve věku necelých 60 let.

Emminy denáry představují naprosto bezprecedentní jev v českém mincovnictví. Zatímco ostatní kněžny byly na mincích uváděny pouze jako manželky panovníka, Emma si razila mince pouze se svým jménem a královským titulem. Právo razit vlastní mince bylo v raně středověké Evropě výsadou panovníků a představovalo jeden z nejvýznamnějších atributů moci. Mělnická mincovna pod Emminou správou byla technicky velmi vyspělá a produkovala mince vysoké kvality. Denáry měly charakteristické poprsí s malým křížkem na přední straně a stylizovanou rukou mezi písmeny alfa a omega na rubu. Archeologické nálezy podobných mincí s nápisem "ENMA REGINA" byly objeveny i v Normandii, což podporuje teorii o jejím francouzském původu.

Význam pro investory a sběratele

Emminy denáry patří mezi nejžádanější české středověké mince. Na aukcích se vyskytují naprosto ojediněle, což z nich činí sběratelskou raritu nejvyšší kategorie. V roce 2021 byl jeden exemplář prodán za 285 000 korun, přičemž odborníci považovali tuto cenu za velmi příznivou vzhledem k vzácnosti mince. Pro sběratele představují nejen investiční příležitost, ale především hmotný doklad mimořádné historické osobnosti, která se nebála porušit společenské konvence své doby.

Příklady

Numismatik František Cach rozlišuje celkem dvě varianty Emminých denárů (Cach 144 a 145), které se liší detaily provedení. Nejslavnější je nález ze staroboleslavského pokladu z roku 1931, který obsahoval 90 kusů Emminých denárů z celkových 2 048 mincí. Tento nález definitivně potvrdil autentičnost jejích mincí a jejich skutečný historický význam.

Zajímavosti

Dlouhá léta byly Emminy denáry považovány za možné padělky, zejména poté, co se ukázalo, že Václav Hanka, který o nich poprvé psal v roce 1858, padělal Rukopisy královédvorský a zelenohorský. Přelomový okamžik nastal až objevem staroboleslavského pokladu v roce 1931. Kosmova kronika popisuje její smrt poeticky: "Kněžnu Hemmu, perlu ženského pohlaví, zachvátila zimnice a ona byla vyproštěna z tělesných pout." Emma byla prostým lidem velmi ctěna a milována, což svědčí o tom, že dokázala navázat osobní vztah s českými poddanými navzdory svému cizímu původu. Mělník získala jako věnné město na strategicky významném místě na soutoku Labe a Vltavy, které kontrolovalo důležité obchodní cesty. Její denáry cirkulovaly společně s mincemi jiných panovníků a byly akceptovány jako standardní platidlo, což dokládá jejich skutečnou ekonomickou hodnotu.