Fridrich Vilém IV.

Fridrich Vilém IV. byl pruský král vládnoucí v letech 1840 až 1861, známý jako romantik na trůně. Jeho vláda byla poznamenána revolučním rokem 1848 a neúspěšnými pokusy o sjednocení Německa pod pruským vedením. Pro numismatiku je významný ražbou dvojtolarů a zavedením nové pruské měny vereinstaler, která se stala základem pozdějšího jednotného německého měnového systému.

Historie

Fridrich Vilém IV. se narodil 15. října 1795 v Berlíně jako nejstarší syn krále Fridricha Viléma III. a královny Luisy Meklenburské. Vyrůstal v době napoleonských válek a porážky Pruska v bitvě u Jeny a Auerstädtu v roce 1806. Získal vynikající humanitní vzdělání, zajímal se o architekturu, umění a středověkou historii. Jeho romantické představy o křesťanském státě a středověkém rytířství výrazně ovlivnily jeho pozdější vládu.

Po nástupu na trůn v roce 1840 vzbuzoval naděje liberálů uvolněním cenzury a amnestií politických vězňů. Brzy se však ukázalo, že jeho představy o státě jsou hluboce konzervativní. Věřil v božské právo králů a odmítal konstituční monarchii. Chtěl obnovit stavovský stát podle středověkého vzoru. Jeho největší zálibou byla architektura a za jeho vlády byly dokončeny katedrála v Kolíně nad Rýnem a mnoho neogotických staveb v Prusku.

Revoluční rok 1848 zastihl krále nepřipraveného. Po pouličních bojích v Berlíně v březnu 1848, při kterých zahynulo přes 200 lidí, byl nucen ustoupit revolucionářům. Musel svolat ústavodárné shromáždění a slíbit ústavu. Prohlásil, že Prusko splyne s Německem. Když revoluce slábla, král rozpustil parlament a v prosinci 1848 oktrojoval vlastní ústavu, která zachovávala silnou královskou moc. V letech 1849 až 1850 se pokusil vytvořit maloněmecké sjednocení pod pruským vedením prostřednictvím Erfurtské unie. Tento pokus ztroskotal na odporu Rakouska a v Olomouci musel Fridrich Vilém IV. kapitulovat.

Největším ponížením pro krále bylo, když mu v roce 1849 frankfurtský parlament nabídl korunu sjednoceného Německa. Odmítl ji jako korunu ze smetí, protože pocházela od revolucionářů a ne od německých knížat. Od roku 1857 trpěl král několika mrtvicemi, které vedly k jeho duševní nemoci. V roce 1858 musel předat vládní pravomoci svému bratru Vilémovi jako regentovi. Fridrich Vilém IV. zemřel 2. ledna 1861 na zámku Sanssouci v Postupimi bez potomků.

Mincovnictví za Fridricha Viléma IV.

Pruské mincovnictví za Fridricha Viléma IV. prošlo významnou reformou spojenou se vznikem Německého celního spolku. V roce 1857 byla zavedena nová měna vereinstaler podle vídeňské mincovní smlouvy, která sjednotila měnový systém německých států. Byly raženy zlaté koruny a půlkoruny, stříbrné dvojtolary, vereinstalery a menší nominály. Mince nesly portrét krále s vavřínovým věncem a na rubu pruského orla s heslem Gott mit uns.

Charakteristickým rysem tohoto období byla vysoká umělecká kvalita mincí. Král osobně dohlížel na jejich vzhled a často zasahoval do návrhů. Byly raženy četné pamětní mince na různé události, jako dokončení kolínské katedrály nebo výročí pruských vítězství. Dvojtolary s portrétem krále patří mezi nejkrásnější pruské mince 19. století. Mincovny v Berlíně a Vratislavi pracovaly s nejmodernější technikou včetně parních lisů.

Zajímavosti

• Fridrich Vilém IV. navrhl mnoho architektonických projektů vlastní rukou včetně přestavby zámku Stolzenfels
• Odmítnutí německé císařské koruny v roce 1849 považovali současníci za největší chybu jeho vlády
• Trpěl depresemi a mystickými vizemi, věřil, že má přímé spojení s Bohem
• Jeho dvojtolary z let 1841 až 1855 jsou vrcholem pruského mincovního umění
• Byl posledním pruským králem, který se pokoušel vládnout absolutisticky
• Za jeho vlády byla postavena první pruská železnice z Berlína do Postupimi