Grain

Grain je historická jednotka hmotnosti původně odvozená od váhy jednoho zrna ječmene, která se po staletí používala pro přesné vážení drahých kovů, mincí, střelného prachu a léčiv. Jeden grain odpovídá 64,79891 miligramům nebo 1/7000 libry avoirdupois, přičemž v numismatice a zlatnictví zůstává důležitou referenční jednotkou zejména v anglosaských zemích.

Historie

Grain patří k nejstarším váhovým jednotkám lidstva s kořeny sahajícími do starověké Mezopotámie a Egypta. Původní definice vycházela z průměrné hmotnosti suchého zrna ječmene sklizeného ze středu klasu. Tato přírodní konstanta poskytovala relativně stabilní standard dostupný všem kulturám pěstujícím obilí.

Ve starověkém Římě byl grain známý jako granum a tvořil základ váhového systému. Římský siliqua odpovídal 3 grainům, solidus 72 grainům. Tento systém převzala Byzanc a prostřednictvím obchodu se rozšířil po celém Středomoří. Arabský qirat (karát) původně také vycházel z váhy obilných zrn.

V anglosaské Anglii král Offa z Mercie (757-796) standardizoval grain jako základ mincovního systému. Jeho penny vážil 24 grainů stříbra, což se stalo základem anglické libry sterling (240 pencí = 5760 grainů). Tento standard s drobnými úpravami přetrval až do decimalizace britské měny v roce 1971.

Středověká Evropa používala grain v různých variantách. Francouzský grain se mírně lišil od anglického, benátský grano měl vlastní definici. Karel Veliký se pokusil o sjednocení stanovením, že libra má obsahovat 5760 grainů, ale regionální rozdíly přetrvávaly. V českých zemích se používal grán jako nejmenší jednotka lékárnické váhy.

Průmyslová revoluce vyžadovala větší přesnost. Britský Imperial Weights and Measures Act z roku 1824 definoval grain jako přesně 1/7000 avoirdupois libry. Americký Kongres přijal stejnou definici v roce 1828. Vznikl tak troy grain používaný pro drahé kovy (1 trojská unce = 480 grainů) a avoirdupois grain pro běžné vážení.

V roce 1959 byla uzavřena mezinárodní dohoda mezi USA, Velkou Británií, Kanadou, Austrálií, Novým Zélandem a Jižní Afrikou, která definovala grain jako přesně 64,79891 miligramů. Tato definice platí dodnes, ačkoli většina zemí přešla na metrický systém.

Použití v numismatice a metalurgii

V mincovnictví byl grain základní jednotkou pro určování zákonné hmotnosti mincí. Anglický zlatý sovereign ustanovený roku 1817 váží přesně 123,27447 grainů (7,98805 g), z toho 113 grainů čistého zlata. Americký Double Eagle (20 dolarů) obsahoval 516 grainů zlata o ryzosti 900/1000.

Pro stříbrné mince byl grain ještě důležitější. Americký Morgan Dollar (1878-1921) vážil 412,5 grainů při ryzosti 900/1000. Britská koruna před decimalizací vážila 436,36 grainů sterling stříbra (925/1000). Přesné dodržování váhy v grainech bylo zákonnou povinností mincoven.

V metalurgii a zlatnictví se grain používá pro vyjádření ryzosti drahých kovů. Tradiční britský systém označoval ryzost zlata v karátech a grainech – 24karátové zlato minus 4 grainy znamenalo ryzost 995,83/1000. Pro stříbro se používalo označení v pennyweightech a grainech.

Moderní střelci a výrobci munice stále používají grainy pro měření navážky střelného prachu a hmotnosti střel. Například náboj .308 Winchester může obsahovat 45 grainů prachu a střelu o hmotnosti 150 grainů. Tato tradice vychází z doby, kdy se prach i olovo vážily na stejných vahách jako drahé kovy.

Zajímavosti

• Nejlehčí oficiální zlatá mince 1 Dollar Liberty z roku 1849 vážila pouhých 25,8 grainů (1,672 g)
• Lékárníci používali grain až do 20. století – jedna aspirinová tableta původně obsahovala 5 grainů (324 mg) kyseliny acetylsalicylové
• Diamanty se původně vážily v grainech – 1 karát byl definován jako 4 grainy, tedy 259,2 mg (dnes 200 mg)
• Šipky pro lukostřelbu se dodnes měří v grainech – závodní šíp váží typicky 250-400 grainů
• Nejpřesnější historické váhy dokázaly rozlišit 1/64 grainu, což je přibližně 1 miligram
• V homeopatii se dodnes používá označení gran. pro množství účinné látky v ředění