Hádés

Hádés je řecký bůh podsvětí a mrtvých, vládce neviditelného království, jehož vzácná zobrazení na antických mincích představují smrt, bohatství zemských hlubin a neúprosný osud. V numismatice je Hádés zobrazován jako vousatý bůh s žezlem a klíčem od podsvětí, často se psem Kerberem nebo s Persefonou, symbolizující nezvratnost smrti a skryté poklady země.

Historie

Hádés, nejstarší syn Kronův a bratr Dia a Poseidóna, získal při rozdělení světa vládu nad podsvětím. Jeho jméno znamená Neviditelný a Řekové se báli vyslovit je, používajíce raději eufemismy jako Plútón, Bohatý, pro jeho vládu nad podzemními poklady. Neměl mnoho chrámů, nejvýznamnější byl v Eleusině spojený s mystérii. Jeho únos Persefony ustanovil koloběh ročních období. Římané ho ztotožnili s Plutonem a Dis Paterem, otcem bohatství.

Mince s Hádem jsou vzácné kvůli řecké averzi zobrazovat božstva smrti. První zobrazení pocházejí z jižní Itálie ze 4. století před naším letopočtem, kde řečtí kolonisté byli méně svázáni tabu. Město Gela na Sicílii razilo litry s hlavou Háda ve věnci z máty. Syrakusy vytvořily tetradrachmy s Persefonou a Hádem v podsvětí. Některá města v Malé Asii s podzemními chrámy zobrazovala Háda-Plútóna s rohem hojnosti.

V klasickém období byl Hádés zobrazován především v kontextu eleusinských mystérií. Eleusis razila posvátné mince s Hádem, Persefonou a Démétér. Některá města s důlní činností jako Kyzikos zobrazovala Plútóna jako dárce kovů. Města u vstupů do "podsvětí" jako Hierapolis s horkými prameny razila mince s Hádem a Kerberem. Farsalos v Thesálii zobrazoval místní variantu Háda Klymena.

Helénistické období přineslo větší akceptaci Hádových zobrazení. Makedonská města razila bronzové mince s Hádem a Persefonou. Egypt pod Ptolemaiovci vytvořil synkretického Háda-Sarápise. Kappadocká království zobrazovala Háda s místními podzemními božstvy. Některá pontská města používala Háda jako strážce pohřebních pokladů. Bithýnští králové razili mince s Hádem při pohřebních hrách.

Římská doba rozšířila zobrazení Pluta jako boha bohatství. Republikánské denáry zřídka zobrazovaly Pluta přímo, spíše jeho atributy. Císařské consecration mince někdy obsahovaly Pluta přijímajícího zemřelého císaře. Provinciální města s termálními prameny nebo doly razila mince s Plutonem. Alexandria vytvořila unikátní zobrazení Pluta-Sarápise s Kerberem. Moderní numismatika zřídka zobrazuje Háda, výjimkou jsou mytologické série.

Ikonografie podsvětního vládce

Hádés je v numismatice zobrazován jako vousatý muž podobný Diovi, ale s temnějším výrazem. Jeho vlasy a vousy jsou často rozcuchané, symbolizující podzemní temnotu. Sedí na trůnu z ebenu nebo stojí s žezlem zakončeným orlem nebo lebkou. Některé ražby ho zobrazují s helmou neviditelnosti, která je naznačena pouze obrysem. V eleusinských zobrazeních je s Persefonou a mákem, symbolem spánku a smrti.

Hlavními atributy jsou dvojzubec nebo žezlo, symbol vlády nad mrtvými. Klíč představuje nezvratnost smrti, nikdo nemůže opustit podsvětí. Kerberos, tříglavý pes, střeží vchod do podsvětí. Roh hojnosti zdůrazňuje aspekt Plútóna, dárce podzemního bohatství. Cyprés a narcis jsou jeho posvátné rostliny. Černý beran byl jeho obětní zvíře. Některé mince zobrazují Charóna, převozníka mrtvých.

Technické zpracování Hádových vzácných zobrazení často využívá tmavší kovy nebo patinování pro evokaci podsvětí. Hluboký reliéf vytváří dramatické stíny. Detaily Kerberových tří hlav demonstrují řemeslnou zdatnost. Persefonin kontrast s temným Hádem zdůrazňuje dualitu života a smrti. Moderní ražby, pokud Háda zobrazují, využívají černění a matování pro vytvoření pochmurné atmosféry podsvětí.

Zajímavosti

• Sicilské mince s Hádem byly často vkládány mrtvým pod jazyk místo obolu pro Charóna
• Eleusinské posvátné mince s Hádem nesměly opustit území mystérií pod trestem smrti
• Některé mince z Hierapolis zobrazují jeskyni Plútónion, kde jedovaté výpary zabíjely všechno živé kromě kněží
• Největší známá mince s Hádem, alexandrijský bronzový medallion, zobrazuje únos Persefony v detailní scéně
• Makedonské zlaté statéry s Hádem byly nalezeny pouze v královských hrobkách, nikdy v běžném oběhu
• Římské consecratio mince občas zobrazují orlici nesoucí duši císaře k Plútónovi, což je teologická anomálie