Herbert I. z Maine
Herbert I. z Maine, zvaný Éveille-Chien, byl na počátku 11. století hrabětem z Maine v severozápadní Francii. Jeho denár z Le Mans s monogramem a opisem COMES CENOMANNIS se stal vzorem, podle kterého se v Le Mans razily mince ještě dvě století po jeho smrti. Zemřel v letech 1032–1035.
| Přízvisko | Éveille-Chien, „Probouzeč psů“ |
|---|---|
| Země | hrabství Maine, Francie |
| Rod | Hugonidé |
| Otec | Hugo III. z Maine |
| Nástupce | syn Hugo IV. |
| Bitva u Pontlevoy | 6. července 1016 |
| Mincovna | Le Mans |
| Opis na mincích | COMES CENOMANNIS / SIGNVM DEI VIVI |
Historie
Herbert byl synem hraběte Huga III. z Maine a vlády se ujal kolem roku 1015. Přízvisko Éveille-Chien – „Probouzeč psů“ – dostal podle kronikáře Orderika Vitala proto, že musel neustále odrážet nájezdy sousedů z Anjou.
Dne 6. července 1016 rozhodl jeho zásah v bitvě u Pontlevoy o vítězství Fulka III. Nerry z Anjou nad Odem II. z Blois. Později se však s Fulkem rozešel: roku 1025 ho Fulko v Saintes zajal a držel dva roky ve vězení, mezitím zabral část Maine. Herbert vedl také spory s biskupem z Le Mans Avesgaudem z Bellême. Zemřel v letech 1032–1035 a vládu převzal jeho syn Hugo IV.
Herbertův denár
Billonový denár z mincovny v Le Mans nese na líci monogram jména Herbert a opis COMES CENOMANNIS – „hrabě z Le Mans“. Na rubu je kříž s písmeny alfa a omega a opis SIGNVM DEI VIVI – „znamení Boha živého“.
Denáry ražené za Herbertova života jsou velmi vzácné. Mincovna v Le Mans však jeho typ převzala jako ustálený, takzvaně znehybněný: denáry s jeho monogramem se razily ještě dlouho po jeho smrti, až do 13. století. Většina dochovaných kusů s Herbertovým jménem proto pochází z pozdější doby a monogram na nich bývá zjednodušený.
