Mincovna Le Mans
Mincovna Le Mans razila ve středověku denáry hrabat z Maine. Proslavil ji takzvaný imobilizovaný typ: denár s monogramem hraběte Herberta I. a opisem COMES CENOMANNIS, který se v Le Mans razil beze změny obrazu od počátku 11. až do poloviny 13. století, dlouho po Herbertově smrti.
| Město | Le Mans, hlavní město hrabství Maine |
|---|---|
| Hlavní ražba | billonový denár |
| Vzor typu | mince hraběte Herberta I. z Maine (zemřel 1035) |
| Opisy | COMES CENOMANNIS / SIGNVM DEI VIVI |
| Konec ražby typu | 1246, nástup Karla I. z Anjou |
Historie
Le Mans leží na řece Sarthe v severozápadní Francii. Římané město dobyli roku 47 př. n. l. a znali ho jako Vindinium nebo Civitas Cenomanorum, město galského kmene Cenomanů. Právě z latinského Cenomanus vzniklo dnešní jméno Le Mans a podle Cenomanů dostal jméno i celý kraj Maine. Dodnes se zde dochoval jeden z nejúplnějších okruhů galsko-římských městských hradeb.
Ve 11. století leželo hrabství Maine mezi mocnějšími sousedy, Anjou na jihu a Normandií na severu, a o Le Mans se mezi nimi vedly boje. Hrabě Herbert I., přezdívaný Éveille-Chien, byl nominálním vazalem anjouského hraběte Fulka III., jinak se však považoval za nezávislého vládce. Po smrti hraběte Herberta II. roku 1062 ovládl Maine normanský vévoda Vilém, budoucí dobyvatel Anglie; roku 1069 obyvatelé Normany vyhnali. Ve zdejší katedrále se oženil Geoffroy V. z Anjou s Matyldou Anglickou a v Le Mans se roku 1133 narodil jejich syn Jindřich II., první anglický král z rodu Plantagenetů.
Denáry s Herbertovým monogramem razila mincovna v Le Mans i po jeho smrti. Hrabata z Maine ponechala obraz i jméno beze změny a typ se udržel až do roku 1246, kdy hrabství získal Karel I. z Anjou. Kusy ražené ještě za Herbertova života jsou vzácné; naprostá většina známých denárů tohoto typu pochází z pozdějších let.
Denár hrabat z Maine
Na líci je Herbertův monogram, na pozdějších ražbách už značně zjednodušený, a kolem něj opis + COMES CENOMANNIS (hrabě z Le Mans). Na rubu je kříž, v jehož horních úhlech jsou kuličky a v dolních písmena alfa a omega, a opis + SIGNVM DEI VIVI (znamení živého Boha). Denár je z billonu, tedy ze slitiny stříbra s mědí; jeden zdokumentovaný kus váží 0,92 g a měří 20 mm.
Protože se obraz po dvě století neměnil, datují se jednotlivé kusy podle drobných odchylek v písmu a podle nálezů. Opisy mají mnoho variant pravopisu i tvaru písmen, například SIGNVMDEVIVI bez mezer mezi slovy.