Herennia Etruscilla
Herennia Etruscilla byla římská císařovna, manželka císaře Traiana Decia a matka císařů Herennia Etrusca a Hostiliana. Nosila titul Augusta v letech 249–253 a její podobizna se objevuje na četných mincích, především antoninianech s motivem bohyně Pudicitie.
Historie
Plným jménem Herennia Cupressenia Etruscilla pocházela pravděpodobně ze senátorské rodiny rodu Herenniů, jejíž předkové se usadili v Etrurii. Přesné datum ani místo jejího narození nejsou známy, odhaduje se však počátek 3. století. Za budoucího císaře Gaia Messia Quinta Traiana Decia se provdala patrně před rokem 230 a porodila mu dva syny – staršího Herennia Etrusca a mladšího Hostiliana.
Titul Augusta získala Herennia v září 249, kdy její manžel porazil císaře Filipa I. Araba a stal se vládcem římské říše. Toto období spadalo do takzvané krize třetího století, kdy říši sužovaly vleklé občanské války, vpády barbarských kmenů a hospodářský úpadek spojený se znehodnocováním měny. Decius se pokusil obnovit tradiční římské náboženství a v roce 250 vydal edikt nařizující všem obyvatelům obětovat římským bohům, což vyvolalo první systematické pronásledování křesťanů. Ve stejném roce vypukl takzvaný Cypriánův mor, epidemie pravděpodobně neštovic, která decimovala populaci říše po dvě desetiletí.
V roce 251 vtrhli na římské území Gótové pod vedením krále Knivy. Traianus Decius spolu se synem Herenniem Etruscem vytáhli proti nájezdníkům, kteří se po vyplenění Filipopole stahovali s kořistí zpět za Dunaj. V červnu 251 se obě armády střetly v bitvě u Abritu (poblíž dnešního Razgradu v Bulharsku). Gótský vojevůdce Kniva vlákal Římany do bažinatého terénu v údolí řeky Beli Lom, kde utrpěli zdrcující porážku. Traianus Decius i jeho syn Herennius Etruscus v bitvě zahynuli – stali se tak prvními římskými císaři, kteří padli v boji proti vnějšímu nepříteli.
Po tragédii u Abritu byl vojáky provolán císařem Trebonianus Gallus, místodržitel Moesie. Aby si zajistil podporu lidu a legitimitu, ponechal Herennii Etruscillu v postavení Augusty a jejího mladšího syna Hostiliana povýšil na spolucísaře. Hostilian však již v červenci 251 zemřel, patrně na následky moru. Herennia přežila epidemii i politické zvraty následujících let a zůstala Augustou až do roku 253, kdy vláda Treboniana Galla skončila. O jejím dalším osudu prameny mlčí.
Numismatický význam
Přestože o životě Herennie Etruscilly víme jen málo, její mince jsou poměrně běžné a cenově dostupné i pro začínající sběratele. Ražby nesoucí její podobiznu vznikaly v římské mincovně i v provinčních mincovnách, zejména v Alexandrii. Nejčastějším typem jsou stříbrné antoniniany s portrétem císařovny na líci, kde je zobrazena s diadémem a poprsím na půlměsíci – typickým znakem antoninianů.
Na rubu většiny jejích mincí se objevuje bohyně Pudicitia (personifikace cudnosti a počestnosti), zobrazená jako zahalená žena sedící či stojící, která si pravou rukou odhaluje závoj od tváře a v levé drží žezlo. Nápis PVDICITIA AVG zdůrazňoval tradiční ctnosti, které se od císařovny očekávaly. Mezi další reversní motivy patří bohyně Juno s pávem, Uberitas (hojnost), Concordia (svornost) či Victoria.
Legenda na mincích z Říma uvádí pouze zkrácené jméno HER ETRVSCILLA AVG, avšak alexandrijské bilonové tetradrachmy přinášejí cenný epigrafický důkaz o jejím plném jménu. Řecký nápis ΕΡ ΚΟΥΠ ΑΙΤΡΟΥCΚΙΛΑ obsahuje zkratku ΚΟΥΠ odkazující na cognomen Cupressenia, odvozené z latinského cupresseus (cypřišový). Cypřiš byl symbolem bohyně Juno, patronky manželství.
Zajímavosti
- Herennia Etruscilla zůstala Augustou i po smrti svého manžela a obou synů, což bylo v římských dějinách neobvyklé – její titul přetrvával pod vládou císaře, s nímž nebyla pokrevně ani sňatkem spřízněna.
- Bitva u Abritu patří k nejhorším vojenským katastrofám v římských dějinách – antický historik Ammianus Marcellinus ji řadil na úroveň porážky v Teutoburském lese či bitvy u Adrianopole.
- Mince s Pudicitií na reversu byly u římských císařoven oblíbené už od dob Faustiny Mladší a sloužily k propagandistickému zdůraznění ženské počestnosti a tradičních hodnot.