Filip I. Arab
Filip I. Arab byl římský císař v letech 244–249, pocházející z římské provincie Arabia Petraea. Jeho vláda spadá do neklidného 3. století a je spojena zejména s oslavami tisícího výročí Říma v roce 248. V numismatice jsou známé jeho výroční ražby k tomuto jubileu se zvířaty předváděnými při hrách.
| Jméno | Marcus Iulius Philippus, Filip I. Arab |
|---|---|
| Titul a vláda | Římský císař, 244–249 |
| Původ | Shahba v římské provincii Arabia |
| Předchůdce | Gordianus III. |
| Spolucísař | Syn Filip II. od roku 247 |
| Výročí Říma | Tisícileté oslavy v roce 248 |
| Příklady ražeb | Antoniniány a sesterce z římské mincovny |
| Mincovny | Řím, Antiochie |
| Výroční opisy 248 | SAECVLARES AVGG, MILIARIVM SAECVLVM |
| Úmrtí | září 249 u Verony |
Historie
Filip I. (Marcus Iulius Philippus), přezdívaný „Arab“ podle původu z provincie Arabia, se narodil ve městě Shahba, které později dostalo jméno Philippopolis. Za císaře Gordiana III. se stal pretoriánským prefektem a po Gordianově smrti během tažení proti Peršanům roku 244 byl provolán císařem. Se sásánovským králem Šápúrem I. rychle uzavřel mír, za který zaplatil 500 000 denárů, a vrátil se do Říma, kde jeho vládu potvrdil senát.
V domácí politice se Filip snažil posílit legitimitu a dynastickou kontinuitu. Svého syna, Filipa II., povýšil do spoluvládnoucího postavení a prezentoval rodinu jako záruku stability. Roku 246 porazil za Dunajem kmen Karpů. Výdaje státu kryl zvýšením daní a zastavil platby kmenům za Dunajem.
Nejvýraznější událostí Filipovy vlády byly oslavy tisícího výročí založení Říma v roce 248, spojené se Saekulárními hrami (ludi saeculares). Šlo o mimořádnou propagandistickou i rituální akci, která měla posílit obraz věčného města a současně legitimizovat císaře jako ochránce římského řádu.
Roku 248 propukly v provinciích vzpoury a na hranicích vpády. Proti nim byl vyslán Decius, kterého však jeho vojsko provolalo císařem a který pak vytáhl na Řím. Filip I. zahynul v září 249 u Verony – podle pramenů buď v bitvě, nebo rukou vlastních vojáků. Zemřel i jeho mladý syn Filip II., čímž dynastie skončila.
Mince Filipa I. Araba a numismatický význam
Filip I. patří k císařům, po nichž se dochovalo velké množství mincí. Razily se stříbrné antoniniány (často se stříbřitým povrchem), bronzové nominály i zlaté mince. Antoniniány té doby obsahovaly výrazně méně stříbra než mince dřívějších staletí, protože měnový systém 3. století procházel znehodnocováním.
Numismaticky nejzajímavější jsou výroční emise k roku 248. Antoniniány, sesterce i aurey s opisem SAECVLARES AVGG zobrazují zvířata předváděná při oslavách – lva, vlčici s Romulem a Removem, jelena, antilopu, gazelu nebo kozu – a také nízký sloup. Na bronzech se objevuje i opis MILIARIVM SAECVLVM (tisícileté století). Vedle toho nesou mince Filipa I. běžná propagandistická témata: PAX AETERNA (věčný mír), VICTORIA (vítězství), FELICITAS (štěstí a blahobyt) nebo AEQVITAS (spravedlnost, zobrazená s vahami a rohem hojnosti).
Při určování mincí Filipa I. je důležité sledovat titulaturu, portrét a rubový typ. Říšské mince razila mincovna v Římě a v Antiochii a existuje mnoho variant rubových typů; u antoniniánů jsou navíc značné rozdíly ve stylu a kvalitě ražby.
