Hugo z Payens

Hugo z PayensHugo z Payens (francouzsky Hugues de Payens, † 24. května 1136) byl francouzský rytíř z hrabství Champagne, spoluzakladatel a první velmistr řádu templářů. S hrstkou druhů založil v Jeruzalémě společenství na ochranu poutníků, které koncil v Troyes roku 1129 schválil jako duchovně-rytířský řád.

Totožnost francouzský rytíř z Payns v hrabství Champagne
Zemřel 24. května 1136 v Jeruzalémském království
Funkce spoluzakladatel a první velmistr řádu templářů
Latinský název řádu Pauperes commilitones Christi Templique Salomonici
Sídlo řádu Chrámová hora v Jeruzalémě, dar krále Balduina II.
Schválení řádu koncil v Troyes, 1129
Nástupce ve funkci velmistra Robert z Craonu

Historie

Hugo z Payens pocházel z Payns v hrabství Champagne, asi deset kilometrů od Troyes. Po dobytí Jeruzaléma roku 1099 vedly cesty poutníků z pobřeží do Svatého města nebezpečným krajem. Roku 1119 se Hugo obrátil na jeruzalémského krále Balduina II. s návrhem společenství rytířů, kteří budou poutníky chránit; král a jeruzalémský patriarcha Warmund návrh přijali. Mezi prvními rytíři byl Godefroy de Saint-Omer.

Balduin II. jim dal sídlo v křídle královského paláce na Chrámové hoře, v bývalé mešitě al-Aksá, které křižáci říkali Šalomounův chrám. Odtud pochází jméno templáři i latinský název řádu Pauperes commilitones Christi Templique Salomonici – Chudí spolubojovníci Krista a Šalomounova chrámu. Jako mistr rytířů Chrámu je Hugo poprvé uveden v listině z roku 1125.

Koncem 20. let 12. století se Hugo s pěti dalšími templáři vydal z pověření Balduina II. do západní Evropy získat bojovníky pro chystaný útok na Damašek. Roku 1129 koncil v Troyes řád schválil, potvrdil jeho latinskou řeholi a přidělil templářům bílý plášť. Na sepsání řehole se podílel Bernard z Clairvaux, který řád hájil i spisem Chvála nového rytířstva (De laude novae militiae).

Hugo vedl řád až do své smrti 24. května 1136; templáři si toto datum každoročně připomínali. Ve funkci velmistra ho vystřídal Robert z Craonu.

Řád templářů po Hugově smrti

Bula papeže Innocence II. Omne datum optimum z roku 1139 vyňala templáře z povinnosti podřizovat se místním zákonům. Roku 1147 jim papež Evžen III. povolil nosit na oděvu červený kříž, který se spolu s bílým pláštěm stal znakem řádu.

Řád spravoval statky darované šlechtou a panovníky po celé Evropě a vyvinul také úvěrové služby: poutník uložil své cennosti v templářské komendě, dostal listinu s jejich hodnotou a ve Svaté zemi si na ni vyzvedl stejnou hodnotu. Na koncilu ve Vienne roku 1312 řád zrušil papež Kliment V. bulou Vox in excelso; poslední velmistr Jacques de Molay byl upálen v Paříži 18. března 1314.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet