Izrael

Izrael je blízkovýchodní stát obnovený v roce 1948, jehož mincovnictví spojuje starověkou židovskou numismatickou tradici s moderním státním symbolismem. Izraelské mince s motivy menory, hebrejskými nápisy a symboly ze starověkých židovských ražeb představují jedinečnou syntézu třítisícileté historie a současné státnosti.

Historie

Moderní izraelské mincovnictví navazuje na bohatou tradici židovských ražeb z období První a Druhé židovské války proti Římu. Po vyhlášení nezávislosti Státu Izrael 14. května 1948 bylo nutné rychle vytvořit vlastní měnový systém. První izraelské mince byly vydány v roce 1948 ještě během arabsko-izraelské války. Jednalo se o hliníkové mince v hodnotách 25 mil ražené v mimořádných podmínkách.

V roce 1949 byla oficiálně zavedena izraelská lira (později libra) rozdělená na 1000 prutot (později 100 agorot). První řádná série mincí nesla motivy převzaté ze starověkých židovských mincí - palmovou ratolest, lyru, amforu, trs hroznů. Design vytvořili Otto Wallish a bratři Shamir. Nápisy byly v hebrejštině, arabštině a angličtině, což odráželo multikulturní charakter nového státu. Ražba probíhala v zahraničí, především v Birminghamu a Bernu.

V 50. a 60. letech se izraelské mincovnictví postupně stabilizovalo. Byla založena vlastní mincovna v Jeruzalémě, která převzala výrobu oběžných i pamětních mincí. Motivy se rozšířily o moderní symboly - sedmiramenný svícen (menora) ze státního znaku, Davidova hvězda, různé rostliny a zvířata spojené se Svatou zemí. Od roku 1963 začal Izrael vydávat každoroční pamětní mince k svátku Chanuka.

Šestidenní válka v roce 1967 a sjednocení Jeruzaléma se promítly do mincovních motivů. Zeď nářků, Skalní dóm a další svatá místa se objevila na pamětních ražbách. V 70. letech způsobila inflace spojená s ropnými krizemi a válečnými výdaji potřebu denominace. V roce 1980 byl zaveden nový šekel v poměru 1:10, v roce 1985 následoval nový izraelský šekel v poměru 1:1000 ke staré liře.

Současné izraelské mincovnictví produkuje oběžné mince v hodnotách od 10 agorot do 10 nových šekelů. Design kombinuje tradiční židovské symboly s moderními motivy. Izrael patří mezi přední světové producenty pamětních a investičních mincí. Biblické motivy, židovské svátky, archeologické nálezy a moderní úspěchy státu poskytují bohaté spektrum témat. Jeruzalémská mincovna používá pokročilé technologie včetně hologramů a barevného tisku.

Izraelské mincovnictví má také významný politický rozměr. Motivy z oblastí obsazených v roce 1967, zobrazení sjednoceného Jeruzaléma nebo památky holocaustu vyvolávají mezinárodní diskuze. Přesto si izraelské mince získaly uznání sběratelů po celém světě díky vysoké kvalitě ražby, originálním motivům a historickému významu.

Biblická a státní symbolika

Menora, sedmiramenný svícen ze státního znaku, je nejdůležitějším symbolem izraelských mincí. Vychází z chrámového svícnu popsaného v Tóře a zobrazeného na Titově oblouku v Římě. Na mincích se objevuje v různých stylizacích, často s olivovými ratolestmi po stranách a nápisem "Izrael" v hebrejštině. Menora symbolizuje světlo učení a kontinuitu židovské tradice.

Motivy ze starověkých židovských mincí zahrnují lyru krále Davida, palmovou ratolest (lulav) z období Makabejců, trs hroznů z mincí První židovské války, amforu s mannou. Tyto symboly představují spojení moderního státu se starověkou židovskou státností. Nápis "Svoboda Sionu" v hebrejštině se objevuje na pamětních ražbách jako odkaz na historické židovské povstání.

Moderní izraelské symboly představují současnou státnost a úspěchy. Davidova hvězda, přestože není oficiálním symbolem, se objevuje na mnoha mincích. Motivy kibuců, zavlažování pouště, moderní architektury symbolizují budování země. Památky holocaustu - ostnatý drát, židovská hvězda, památník Jad vašem - připomínají tragickou historii a důvod existence státu. Různá písmena hebrejské abecedy slouží jako označení ročníků a sérií.

Zajímavosti

• První izraelské mince z roku 1948 byly raženy z hliníkových plechů určených původně pro výrobu hrnců
• Izrael je jediná země, která systematicky používá lunární kalendář pro datování pamětních mincí
• Mince s nápisem "Jeruzalém sjednocený" z roku 1967 některé arabské země odmítají přijímat
• Chanukové mince vydávané od roku 1963 tvoří nejdelší kontinuální sérii pamětních mincí na světě
• Na izraelské jednokorunové minci je zobrazen granát - hebrejsky "rimon", což je také slangový výraz pro granát vojenský
• Některé ultraortodoxní židovské komunity odmítají používat mince s podobiznou lidí, považují to za porušení zákazu zobrazování