Jan Adolf Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorpský
Jan Adolf Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorpský (1575-1616) byl lüneburský biskup-administrator, který jako protestantský duchovní spravoval secularizované biskupství a razil tolary se svým portrétem. Jeho neobvyklá pozice protestantského biskupa v luterském Brunšvicku představuje jedinečný příklad pobělohorské církevní politiky severního Německa.
Historie
Jan Adolf se narodil jako nejmladší syn vévody Adolfa I. Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorpského na zámku Gottorp. Rod Gottorpů byl vedlejší linií dánské královské dynastie a vládl v části Šlesvicka-Holštýnska. Jako nejmladší syn byl Jan Adolf předurčen pro církevní kariéru, přestože jeho rodina byla luterská. Studoval na protestantských univerzitách v Rostocku a Lipsku, kde získal humanistické vzdělání. V roce 1596, ve věku pouhých 21 let, byl zvolen administrátorem lüneburského biskupství, které bylo již od reformace sekularizované.
Pozice protestantského biskupa-administrátora byla specifická pro severní Německo. Po reformaci mnoha bývalá biskupství přešla pod kontrolu protestantských knížat, kteří si ponechali biskupský titul a příjmy. Jan Adolf spravoval rozsáhlé bývalé církevní statky jako světský kníže, ale zachovával biskupskou titulaturu. Jeho hlavním úkolem bylo zajistit luterskou ortodoxii a bránit území proti rekatolizačním snahám. Sídlil na biskupském hradě v Lüneburgu a spravoval území moderními metodami - zavedl nový daňový systém a podporoval obchod solí.
Jan Adolf se nikdy neoženil, jak vyžadovala jeho kvazicírkevní pozice. Věnoval se správě biskupství, podpoře vzdělání a umění. Založil latinskou školu v Lüneburgu a rozšířil biskupskou knihovnu. Jeho dvůr byl centrem protestantské učenosti a hudby. Udržoval diplomatické styky s dánským dvorem a německými protestantskými knížaty. Zemřel náhle v roce 1616 ve věku 41 let na zápal plic. Po jeho smrti přešla správa biskupství na brunšvicko-lüneburské vévody, čímž skončila samostatná existence lüneburského biskupství.
Jan Adolf a jeho mincovnictví
Jan Adolf využíval biskupská mincovní práva a razil kvalitní stříbrné mince v mincovně v Lüneburgu. Jeho tolary patří mezi umělecky nejkvalitnější protestantské biskupské ražby. Na lícní straně je portrét Jana Adolfa v biskupském ornátu s biretem, ale bez katolických symbolů. Nápis ho tituluje jako "episcopus" (biskup) a "administrator", což vyjadřuje jeho dvojí pozici. Na rubové straně je gottorpský erb kombinovaný s biskupským znakem Lüneburgu.
Zajímavé jsou jeho drobné mince - groše a mariánské groše, které razil pro lokální oběh. Tyto mince často nesou biblické citáty v němčině místo obvyklé latiny, což zdůrazňuje protestantský charakter. Jan Adolf také razil pamětní medaile k významným událostem, například k návštěvě dánského krále. Jeho mincovnictví kombinuje biskupskou tradici s protestantskou ikonografií - místo svatých se objevují biblické alegorie. Mince Jana Adolfa jsou dnes vzácné, protože většina byla po připojení k Brunšvicku přetavena. Jeho numismatický odkaz dokumentuje přechodné období mezi katolickým biskupstvím a plnou sekularizací.
Zajímavosti
- Jan Adolf byl jediným protestantským biskupem, který razil mince s biskupskou mitrou
- Jeho tolar z roku 1610 s citátem z Lutherovy bible je první mincí s německým biblickým textem
- Vlastnil sbírku 3000 antických a středověkých mincí, kterou odkázal lüneburské latinské škole
- Gottorpská dynastie později dala Rusku cara Petra III. a celou dynastii Romanovců-Holštýnsko-Gottorpských
- Poslední "biskupský" tolar razil v roce 1616, měsíc před smrtí, s nápisem o pomíjivosti života