Kaláda

Kaláda je historický český výraz pro vyhlášení státního bankrotu či úpadku, pocházející z italského calata (sestup, pokles). Termín se v českých zemích používal především v 17. až 19. století pro označení drastického znehodnocení měny nebo neschopnosti státu dostát svým finančním závazkům.

Historie

Pojem kaláda vstoupil do českého hospodářského slovníku během třicetileté války, kdy habsburská monarchie čelila obrovským finančním problémům. První významná kaláda byla vyhlášena 14. prosince 1623 jako důsledek takzvané mincovní kalady neboli dlouhé mince. Tato měnová katastrofa vznikla po bitvě na Bílé hoře, kdy císař Ferdinand II. pronajal mincovní regál mezinárodnímu konsorcio finančníků.

Konsorcium vedené Albrechtem z Valdštejna, Karlem z Lichtenštejna a bankéřem Hansem de Witte získalo roku 1622 monopol na ražbu mincí v českých, moravských a rakouských zemích. Tito podnikatelé začali razit lehké stříbrné mince s výrazně sníženým obsahem drahého kovu, přičemž rozdíl mezi nominální a skutečnou hodnotou si ponechávali jako zisk. Kvalitní staré mince byly stahovány z oběhu, přeraženy na nové lehké mince a zisk z této operace dosahoval astronomických sum.

Důsledky této první kalády byly katastrofální. Ceny vzrostly během několika měsíců o 500 až 1000 procent, řemeslníci a obchodníci krachovali, šlechta přicházela o majetek. Císař byl nakonec donucen konsorcium rozpustit a pokusit se o měnovou reformu. Valdštejn a další členové konsorcia však mezitím nashromáždili obrovské jmění, které jim umožnilo skoupit zkonfiskované statky pobělohorské šlechty.

Druhá významná kaláda postihla habsburskou monarchii 15. března 1811. Tentokrát byla příčinou neúměrná emise papírových peněz, takzvaných bankocedulí, kterými stát financoval napoleonské války. Od roku 1762 vydávala vídeňská banka papírové peníze kryté stříbrem, ale během válek s Francií bylo krytí opuštěno a tisklo se bez omezení. Množství bankocedulí v oběhu vzrostlo z 28 milionů zlatých roku 1796 na přes miliardu roku 1810.

Finančním patentem z 20. února 1811 vyhlásil císař František I. faktický státní bankrot. Všechny bankocedule musely být vyměněny za nové výkupní listy v poměru 5:1, což znamenalo ztrátu 80 procent hodnoty úspor. Tato kaláda zruinovala střední vrstvy, důchodce a věřitele státu. Následná deflační politika vedla k dlouhodobé hospodářské stagnaci monarchie.

Poslední použití termínu kaláda v oficiálních dokumentech je zaznamenáno během státního bankrotu Rakouska-Uherska po první světové válce, kdy se monarchie rozpadla a nástupnické státy odmítly převzít její dluhy. V moderní češtině se výraz kaláda používá již jen v historickém kontextu nebo lidově pro označení finančního krachu.

Ekonomické důsledky a mechanismy

Kaláda představovala radikální formu řešení státní platební neschopnosti prostřednictvím znehodnocení měny nebo nuceného odpisu dluhů. Na rozdíl od postupné inflace šlo o jednorázový administrativní akt, který okamžitě změnil hodnotu peněz a majetkové poměry.

Mechanismus kalády z roku 1623 spočíval v záměrném snižování obsahu stříbra v mincích při zachování nominální hodnoty. Nové kiprové mince obsahovaly pouze 14 procent stříbra oproti původním 79 procentům. Obyvatelstvo bylo nuceno přijímat tyto bezcenné mince jako zákonné platidlo, což vedlo k okamžitému ochuzení všech, kdo drželi peněžní úspory.

Státní moc využívala kalád k oddlužení na úkor věřitelů a střadatelů. Během kalády z roku 1811 stát fakticky zkonfiskoval čtyři pětiny hodnoty všech úspor v papírových penězích. Tento krok sice krátkodobě vyřešil státní zadlužení, ale dlouhodobě podkopal důvěru v měnu a státní instituce na několik generací.

Zajímavosti

• Slovo kaláda se v lidové mluvě používalo také pro označení špatných časů obecně – "přišla na nás kaláda" znamenalo období bídy a nedostatku
• Valdštejn vydělal na mincovní kaládě přes 7 milionů zlatých, což mu umožnilo vybudovat frýdlantské vévodství a financovat císařskou armádu
• Během kalády 1811 vznikl černý trh, kde se skutečná hodnota bankocedulí pohybovala na pouhých 10 procentech nominální hodnoty
• V Praze byl po kaládě 1623 zaznamenán první případ demonstrace řemeslníků proti znehodnocení peněz, která byla krvavě potlačena
• Termín kaláda přežívá v českém jazyce v rčení "je to celá kaláda" pro označení složité, nepříjemné situace