Kapetovci

Kapetovci (987-1328) byli francouzská královská dynastie vládnoucí více než tři století v přímé linii, která se proslavila jako sjednotitelé feudálně roztříštěné Francie, organizátoři křížových výprav a tvůrci nejsilnější západoevropské monarchie středověku, jejichž vedlejší linie (Valois, Bourbon) vládnou Francii dodnes. Kapetovci jsou v numismatice významní díky francouzským denárům, librám tournois a zlatým mincím s královskými portréty a motivy fleur-de-lis dokumentujícím vzestup francouzské královské moci.

Historie

Dynastie byla založena Hugem Capetem roku 987, když byl zvolen francouzským králem šlechtou po vymření karolinské dynastie. Hugo pocházel z mocného hraběcího rodu franckých vévodů a vlastnil rozsáhlé državy kolem Paříže a Orléansu. Jeho volba znamenala začátek nové éry francouzských dějin s Paříží jako královským centrem.

Raní Kapetovci Robert II. Pobožný a Jindřich I. museli čelit mocným vazalům, kteří často kontrolovali větší území než sám král. Královská moc byla omezená na Isle-de-France kolem Paříže, zatímco vévodové Normandie, Akvitánie a Burgundska fakticky vládli nezávisle. Kapetovská strategie spočívala v postupné konsolidaci a expanzi.

Posilování královské moci za Ludvíka VI. Tlustého (1108-1137) a Ludvíka VII. zahrnulo systematický boj proti svévolným vazalům a rozšíření královské domény. Králové podporovali města a církev proti feudální šlechtě, čímž získávali spojence a finanční prostředky pro další expanzi moci.

Filip II. August (1180-1223) představoval průlom v moci Kapetovců. Porazil koalici Jana Bezzemka, císaře Otty IV. a flanderského hraběte v bitvě u Bouvines roku 1214, dobyl většinu anglických držav ve Francii a více než ztrojnásobil královskou doménu. Filip August učinil z Francie nejmocnější evropský stát.

Ludvík IX. Svatý (1226-1270) ztělesňoval ideál křesťanského krále kombinující vojenské úspěchy s náboženskou zbožností. Vedl dvě křížové výpravy, reformoval justice a správu království a byl svatořečen církví. Pod jeho vládou dosáhla Francie vrcholu prestiže a kulturního vlivu v Evropě.

Filip III. Smělý a Filip IV. Krásný (1285-1314) pokračovali v centralizaci královské moci a teritoriální expanzi. Filip Krásný se proslavil konfliktem s papežem Bonifácem VIII., "babylonským zajetím" papežství v Avignonu a zničením řádu templářů. Vytvorila se silná francouzská byrokracie řízená králem.

Generální stavy svolané Filipem Krásným roku 1302 představovaly novou formu vlády zahrnující duchovenstvo, šlechtu a měšťany. Tento precedens parlamentního zastoupení ovlivnil budoucí ústavní vývoj Francie, ačkoliv králové si udrželi absolutní moc po většinu středověku.

Stoletá válka začala za posledních přímých Kapetovců konflikty s Anglií o burgundské dědictví a francouzskou korunu. Edvard III. Anglický jako vnuk Filipa Krásného vznášel nároky na francouzský trůn, což vedlo k nejdelšímu konfliktu středověké Evropy.

Vymření přímé linie roku 1328 smrtí Karla IV. Krásného bez mužského dědice předalo korunu vedlejší linii Valois. Salijský zákon vyloučil anglické nároky prostřednictvím ženské linie a francouzská koruna přešla na Filipa VI. z Valois, bratrance posledních Kapetovců.

Dědictví přímých Kapetovců spočívá ve vytvoření centralizované francouzské monarchie, sjednocení roztříštěné feudální Francie a etablování francouzské královské autority. Jejich nástupci z vedlejších linií Valois a Bourbon pokračovali v jejich díle až do současnosti.

Kapetovci v numismatice

Kapetovské mincovnictví dokumentuje postupný vzestup královské moci od lokálních denárů Huga Capeta po prestižní zlaté mince Filipa Krásného. Raní Kapetovci razili především stříbrné denáry s jednoduchými křesťanskými symboly a královskými jmény, zatímco pozdější emise odrážejí rostoucí bohatství a sofistikovanost království.

Charakteristickými motivy kapetovských mincí jsou fleur-de-lis (francouzské lilie) jako symbol francouzského království, portréty králů v korunách a křesťanské symboly jako kříže a christogramy. Design postupně přechází od jednoduchých raných emisí k propracovaným pozdějším mincím dokumentujícím kulturní a umělecký rozkvět.

Zlaté mince Ludvíka IX. Svatého a Filipa Krásného reprezentují vrchol kapetovského mincovnictví s nádherně provedanými portréty a heraldickou symbolikou. Zavedení stabilního zlatého standardu konkurovalo florentským florénům a benátským dukátům, což dokumentuje francouzskou ekonomickou sílu.

Livre tournois jako účetní jednotka a později fyzická mince se stala základem francouzského monetárního systému na staletí. Kapetovské mince z Tours a Paříže stanovily standardy hmotnosti a ryzosti, které ovlivnily evropské mincovnictví a obchod.

Zajímavosti

• Nejdelší dynastie - v různých liniích vládnou Francii více než tisíc let od roku 987 dodnes.
• Svatý král - Ludvík IX. je jediný francouzský král svatořečený katolickou církví.
• Templářská kořist - Filip Krásný zničil templářský řád a zmocnil se jejich obrovského bohatství.
• Babylonské zajetí - přenesli papežské sídlo z Říma do Avignonu pod francouzskou kontrolu.
• Fleur-de-lis - jejich královský symbol francouzských lilií se stal trvalým symbolem Francie.