Kapitula

Kapitula je kolegiátní církevní instituce tvořená kanovníky při katedrále nebo významném kostele, která vykonávala duchovní, správní a ekonomické funkce včetně práva ražby mincí jako výraz své autonomie a bohatství. Tento mocný církevní orgán, jehož název pochází z latinského capitulum (hlava, shromáždění), představoval od raného středověku centrum vzdělanosti, liturgie a často i světské moci. V numismatice jsou kapitulní ražby významnou skupinou církevních mincí, dokumentujících ekonomickou sílu a nezávislost kapitul.

Vznik a vývoj kapitul

Kapituly vznikly v karolinské době 8.-9. století reformou katedrálního kléru. Chrodegang z Met sepsal kolem 755 pravidla pro společný život kleriků - vita canonica. Karel Veliký aachenskou synodou 816 nařídil zakládání kapitul při biskupských kostelech. Kanovníci žili společně podle řehole, ale nesložili mnišské sliby. Denně se scházeli v kapitulní síni ke čtení kapitoly řehole, odtud název.

Rozlišovaly se různé typy kapitul. Katedrální kapituly při biskupských kostelech volily biskupa, spravovaly diecézi při vakanci. Kolegiátní kapituly u významných kostelů bez biskupa. Metropolitní kapituly při arcibiskupských sídlech. Řeholní kapituly augustiniánů nebo premonstratů s přísnější observancí. Některé kapituly byly světské - kanovníci žili ve vlastních domech, jiné řeholní se společným životem.

Ve vrcholném středověku kapituly získaly obrovskou moc a bohatství. Držely rozsáhlé pozemky, vybíraly desátky, vlastnily vesnice a hrady. Kolínská kapitula vlastnila přes 100 vesnic. Štrasburská kontrolovala vinařské oblasti Alsaska. Pražská metropolitní kapitula spravovala Břevnovské panství. Kapituly měly vlastní jurisdikci, osvobození od daní, právo azylu. Bohatství umožňovalo stavbu katedrál, provoz škol, podporu umění.

Reformace a osvícenství omezily kapitulní moc. Protestantské země zrušily kapituly nebo je sekularizovaly. Vestfálský mír 1648 určil střídání katolických a protestantských kanovníků. Josefinské reformy redukovaly počet kanovníků. Francouzská revoluce konfiskovala kapitulní majetek. Německá sekularizace 1803 zrušila většinu říšských kapitul. Moderní kapituly mají pouze poradní a liturgickou funkci.

Kapitulní mincovnictví

Právo ražby mincí získávaly kapituly od panovníků nebo papežů jako výraz autonomie. Frisašská kapitula razila denáry už v 10. století. Kolínská katedrální kapitula vydávala vlastní feniky během arcibiskupské vakance. Štrasburská razila brakteáty s obrazem katedrály. Würzburská kapitula měla mincovní právo od císaře Fridricha II. 1230. Augsburská, řezenská, basilejská kapituly produkovaly vlastní ražby.

Kapitulní mince sede vacante představují zvláštní kategorii. Po smrti biskupa kapitula převzala vládu a razila sedisvakantní mince s kapitulním erbem místo biskupského. Nápis SEDE VACANTE nebo CAPITVLVM označoval vydavatele. Salcburská kapitula razila tolary mezi arcibiskupy. Olomoucká vydávala krejcary a groše. Mohučská zlaté dukáty. Tyto ražby dokumentují kapitulní suverenitu.

Ikonografie kapitulních mincí kombinovala církevní a heraldické motivy. Kapitulní erb - často mluvící znamení nebo atributy patrona. Katedrála nebo její části - věže, portál, zvony. Svatí patroni - sv. Petr v Kolíně, sv. Vít v Praze, sv. Štěpán ve Vídni. Biskupské insignie - mitra, berla, ale zkřížené za štítem znamenající vakanci. Nápisy MONETA CAPITVLI, ECCLESIA VACANTE.

Organizace a správa kapituly

Kapitula měla propracovanou hierarchii. Děkan (praepositus) předsedal kapitule, řídil správu. Probošt spravoval majetek a ekonomiku. Arcijáhen vykonával jurisdikci. Scholastik vedl katedrální školu. Kantor řídil liturgický zpěv. Kustos opatroval poklad a relikvie. Kapitulní vikář vládl diecézi sede vacante.

Kanovníci měli přísná pravidla přijetí. Šlechtický původ - často 16 předků pro německé kapituly. Univerzitní vzdělání v teologii nebo právu. Kněžské svěcení nebo alespoň nižší svěcení. Rezidence - povinnost bydlet při kapitule. Prebendy - podíl na kapitulních příjmech podle hodnosti. Některé kapituly měly 80 kanovníků, jiné jen 12.

Kapitulní statuta definovala práva a povinnosti. Denní modlitby hodinky v chóru. Kapitulní schůze rozhodovaly hlasováním. Volba biskupa většinou nebo kompromisem. Správa majetku prostřednictvím úředníků. Soudní pravomoc nad poddanými. Právo prezentace farářů. Vedení matriky a archivu.

Významné kapituly a jejich ražby

Kolínská katedrální kapitula patřila k nejmocnějším v říši. Volila arcibiskupa-kurfiřta, razila zlaté guldeny a stříbrné tolary sede vacante. Vlastnila území Vest s právem vysoké justice. Kapitulní palác soupeřil s arcibiskupským. Mince nesly sv. Petra s klíči a kapitulní erb.

Svatovítská kapitula v Praze založená 973 spravovala rozsáhlé statky. Probošt byl první prelát království. Kapitula razila brakteáty s obrazem sv. Víta. Vedla metropolitní školu, archiv a knihovnu. Kanovníci obsazovali vysoké zemské úřady.

Štrasburská kapitula měla unikátní postavení mezi katolíky a protestanty. Po reformaci část kanovníků konvertovala, vznikla simultaneum. Kapitula razila tolary s katedrálou a erbem. Vlastnila vinařství produkující proslulé víno. Kapitulní knihovna patřila k největším v Evropě.

Ekonomická moc kapitul

Kapituly akumulovaly obrovské bohatství z různých zdrojů. Pozemkové vlastnictví - statky, lesy, vinice, mlýny. Desátky z přidělených farností. Fundace - dary za zádušní mše. Mincovní zisk z ražebného a pachtů. Soudní poplatky a pokuty. Obchod s obilím, vínem, solí. Některé kapituly byly bohatší než biskupství.

Kapitulní poklady obsahovaly cennosti. Liturgické náčiní ze zlata a stříbra. Relikviáře s drahokamy. Paramenta vyšívaná zlatem. Iluminované rukopisy. Archiv s privilegii. Mincovna a ražební právo. Insignie a pečetidla. Svatováclavská koruna byla v péči pražské kapituly.

Zajímavosti

• Bamberk kapitula měla právo volit císaře jako osmý kurfiřt, nikdy ho neuplatnila
• Štrasburská kapitula vlastnila největší vinný sud světa - 50 000 litrů pro kanovníky
• Olomoucká kapitula razila nouzové mince z cínových varhan během švédského obléhání 1642
• Kanovník Mikuláš Koperník ve Fromborku objevil heliocentrismus při správě kapitulních financí
• Kolínská kapitula volila tři krále Německa během dvojvolby 1198, 1257 a 1314
• Pražská kapitula přežila husity, reformaci, josefinismus i komunismus - funguje dodnes od 973