Karel Fridrich Bádenský

Karel Fridrich Bádenský (1728-1811) byl bádenský markrabě a později velkovévoda, jeden z nejdéle vládnoucích evropských panovníků, který vládl 73 let. Osvícenský absolutista modernizoval Bádensko, zrušil nevolnictví a výrazně rozšířil území. Jeho portréty na bádenských zlatnících a kronentalerech dokumentují přechod od malého markrabství k velkovévodství.

Historie

Karel Fridrich se narodil v Karlsruhe jako syn dědičného prince Fridricha Bádenského a Anny Šarloty Oranžsko-Nasavské. Po předčasné smrti otce v roce 1732 se stal následníkem trůnu. Do plnoletosti vládla regentská rada v čele s matkou. Získal vynikající osvícenské vzdělání - studoval na univerzitě v Lausanne, cestoval po Francii a Nizozemsku. V roce 1746 ve věku osmnácti let převzal vládu. Zdědil malé, zadlužené markrabství rozdělené na několik nesouvisejících území s pouhými 100 tisíci obyvateli.

Karel Fridrich zahájil rozsáhlé osvícenské reformy inspirované francouzskými fyziokraty. V roce 1767 jako první německý panovník zrušil nevolnictví, zavedl povinnou školní docházku, reformoval soudnictví a omezil moc cechů. Podporoval zemědělství, zakládal manufaktury a budoval infrastrukturu. Jeho reforma státní správy centralizovala moc a vytvořila moderní byrokratický aparát. Toleranční edikt z roku 1771 zaručil náboženskou svobodu. Byl přítelem Voltaira a korespondentem francouzských encyklopedistů. Jeho dvůr v Karlsruhe se stal centrem německého osvícenství.

Napoleonské války přinesly Bádensku dramatické teritoriální zisky. Karel Fridrich včas přešel na Napoleonovu stranu a byl za to bohatě odměněn. V roce 1803 získal bývalá říšská města a církevní území, v roce 1806 byl povýšen na velkovévodu. Bádensko se rozšířilo pětkrát a počet obyvatel vzrostl na milion. Přestože byl nucen poslat vojska do Napoleonových válek, dokázal uchránit zemi před nejhoršími následky. Jeho dlouhá vláda 73 let je evropským rekordem. Zemřel v roce 1811 ve věku 82 let jako respektovaný patriarcha, který přeměnil bezvýznamné markrabství v moderní středoevropský stát.

Karel Fridrich a bádenské mincovnictví

Karel Fridrich modernizoval bádenské mincovnictví a učinil z Karlsruhe významnou mincovnu. Od roku 1746 razil bádenské zlatníky a krejcary podle říšského mincovního řádu. Jeho rané mince nesou mladistvý portrét, postupně stárnoucí až k stařeckému velkovévodovi. Mincovna používala značku G (Karlsruhe), později také značky mincmistrů. Karel Fridrich prosadil vysokou kvalitu ražby - bádenské mince patřily mezi nejkvalitnější v jižním Německu.

Po povýšení na velkovévodství v roce 1806 začal razit reprezentativní kronentalery a dukáty s velkovévodskou korunou. Tyto mince oslavují teritoriální expanzi a nový status Bádenska. Zajímavé jsou konvenční speciestolary ražené podle rakouského vzoru pro usnadnění obchodu. Karel Fridrich také razil pamětní mince k výročím své vlády - zvláště cenný je tolar k 50. výročí vlády v roce 1796. Za napoleonských válek musel razit mince podle francouzského systému jako člen Rýnského spolku. Jeho poslední mince z roku 1811 ho zobrazují jako osmdesátiletého patriarchu. Bádenské mince za jeho vlády dokumentují vzestup malého markrabství mezi německé mocnosti.

Zajímavosti

• Karel Fridrich vládl 73 let a 29 dní, což je druhá nejdelší vláda v evropských dějinách po Ludvíku XIV.
• Měl dva sňatky a několik morganatických manželství, celkem 15 dětí
• Voltaire ho nazval "německým Šalomounem" pro jeho moudrost a reformy
• Jeho vnuk se stal prvním králem Rumunska, vnučka ruskou carevnou
• Bádenský dukát z roku 1811 s jeho portrétem je poslední mince ražená za jeho života, týden před smrtí