Nevolnictví
Nevolnictví byla forma osobní závislosti poddaného na vrchnosti, která ho vázala k půdě. V českých zemích ho zrušil Josef II. patentem z 1. listopadu 1781, robota přetrvala až do revolučního roku 1848. Právě přechod od roboty k placené práci proměnil roli peněz na venkově a rozšířil drobné mince.
Historie
Poddanství provázelo evropský venkov po celý středověk, ale jeho tíže se v čase měnila. Ve střední a východní Evropě se od 16. století přitvrzovalo – vrchnost potřebovala pracovní síly pro velkostatky produkující obilí na vývoz a omezovala rolníkům svobodu pohybu i sňatku.
V českých zemích se poměry zhoršily po třicetileté válce. Vylidněná země znamenala nedostatek pracovních sil a s ním vyšší robotní povinnosti; napětí opakovaně přerostlo v selská povstání, největší z nich roku 1775.
Patent Josefa II. z 1. listopadu 1781 zrušil osobní nevolnictví: poddaný se mohl bez svolení vrchnosti oženit, odejít do města, dát děti na řemesla nebo na studia. Nešlo o zrušení poddanství jako takového – robota zůstala a s ní i vrchnostenská správa.
Definitivní konec přinesl revoluční rok 1848, kdy byla robota zrušena a poddanské vztahy nahradilo občanské právo. Rolník se stal vlastníkem půdy, ale musel vrchnosti vyplatit náhradu – takzvané výkupné, které se spláceli i dvě desetiletí.
Robota, peníze a mince
Pro dějiny peněz je zrušení roboty zásadní předěl. Dokud se dávky odváděly v naturáliích a v práci, obešel se venkov s minimem hotovosti a mince byly věcí měst a obchodu. Přechod na peněžní nájem a mzdu znamenal, že drobná mince musela proniknout do každé vesnice.
To se přímo promítlo do ražby. Od konce 18. století rostla poptávka po drobných nominálech – krejcarech a haléřích z mědi – protože běžná směna potřebovala platidlo malé hodnoty. Velké stříbrné mince na výplatu nádeníka nestačily.
Sběratelsky sem patří měděné krejcary Josefa II. a jeho nástupců, které patří k nejdostupnějším habsburským mincím vůbec. Jsou to obyčejné peníze obyčejných lidí – a právě proto se dochovaly v takovém množství a v takovém opotřebení.
