Karel I.
Karel I. byl poslední rakouský císař a český král z dynastie Habsbursko-Lotrinské, který vládl v letech 1916–1918 během závěrečné fáze první světové války. Přezdívaný též "mírový císař" pro své úsilí o ukončení světového konfliktu, jeho mince představují unikátní numismatické rarity reprezentujující konec tisícileté habsburské tradice.
Historie
Karel se narodil 17. srpna 1887 na zámku Persenbeug v Dolních Rakousích jako nejstarší syn arcivévody Oty Františka. Celým jménem Karel František Josef Ludvík Hubert Georg Oto Maria nebyl původně určen k následnictví, ale dostal se do přímé linie teprve po sebevraždě korunního prince Rudolfa (1889) a zavraždění arcivévody Františka Ferdinanda v Sarajevu (1914). Část dětství a mládí prožil v Čechách, kde sloužil u 7. dragounského pluku v Brandýse nad Labem a studoval na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze - vyučoval ho profesoři z obou, německé i české části univerzity. Dokonale ovládal český jazyk a měl k českým zemím vřelý vztah. V roce 1911 se oženil se Zitou Bourbonsko-Parmskou, s níž měl osm dětí. Po smrti císaře Františka Josefa I. nastoupil na trůn 21. listopadu 1916 ve věku 29 let v nejkritičtějším okamžiku války. Okamžitě se pokusil o mírová jednání, ale jeho iniciativy ztroskotaly na odporu spojenců i Německa. V roce 1917 vydal sociální reformy včetně vytvoření prvního ministerstva sociální péče na světě. Dne 16. října 1918 vyhlásil federalizaci monarchie, ale bylo již pozdě. Abdikoval 11. listopadu 1918 a odešel do exilu, kde zemřel 1. dubna 1922 na Madeiře ve věku pouhých 34 let.
Mincovnictví za Karla I. bylo poznamenáno válečnými podmínkami a krátkostí vlády. Pokračovalo v systému zavedeném Františkem Josefem I., ale válečná ekonomika si vyžádala omezení výroby drahých kovů. Hlavní mincovny ve Vídni, Kremnici a Budapešti vyráběly především korunovou měnu zavedenou v roce 1892. Nejslavnější a nejzajímavější jsou zlaté dvacetikoruny z roku 1918, které představují absolutní rarity světové numismatiky. Tyto mince byly vyraženy koncem války v nákladu pouhých 2000 kusů, ale do oběhu se nikdy nedostaly. Po rozpadu monarchie byl celý náklad demonetizován a zničen - dochoval se pouze jediný exemplář ve vídeňském Uměleckohistorickém muzeu. Dvacetikoruna Karla I. je tak poslední zlatou habsburskou mincí v historii a jedinou mincí s portrétem posledního rakouského císaře. Běžné oběžné mince pokračovaly v tradičních nominálech - korunách, haléřích a fillérech se standardní ikonografií. Portréty Karla I. na mincích ukazují mladého, důstojného panovníka s jemnými rysy, což kontrastuje s drsností doby.
Význam pro investory a sběratele
Mince Karla I. patří mezi nejexkluzivnější oblasti habsburské numismatiky vůbec. Krátká doba vlády (pouhé dva roky) a dramatické okolnosti konce monarchie činí všechny jeho ražby vzácnými. Dvacetikoruna z roku 1918 je považována za jeden z nejcennějších habsburských numismatických pokladů, moderní repliky se staly velmi vyhledávanými sběratelskými kousky.
Příklady
Kromě legendární dvacetikoruny 1918 patří mezi zajímavé kusy stříbrné koruny a dvě koruny z let 1916-1918, jubilejní pětikoruny k 60. výročí vlády Františka Josefa (1908) či běžné haléře a filléry. Existují také pamětní medaile k nástupu na trůn a k mírový iniciativám.
Zajímavosti
- Karel I. byl blahořečen papežem Janem Pavlem II. v roce 2004 za své úsilí o mír a sociální spravedlnost během první světové války.
- Jeho dvacetikoruna z roku 1918 je nazývána "fantomovou mincí" - existuje pouze jeden exemplář na světě, což z ní činí jednu z nejcennějších mincí historie.
- Karel měl v Brandýse nad Labem zámek, který si koupil ze svých prostředků, a žádal nástupnický československý stát o možnost v něm nadále žít - což mu však nebylo umožněno.
- Jeho syn Otto von Habsburg se stal významným evropským politikem a dlouholetým poslancem Evropského parlamentu, což symbolicky uzavřelo habsburskou kapitolu evropských dějin.