František Ferdinand d'Este
František Ferdinand d'Este (1863–1914) byl rakouský arcivévoda a od roku 1896 následník rakousko-uherského trůnu, spojený s českým zámkem Konopiště. Dne 28. června 1914 byl s manželkou Žofií Chotkovou zavražděn v Sarajevu a atentát vyvolal červencovou krizi, která vyústila v první světovou válku.
| Narození | 18. prosince 1863, Štýrský Hradec |
|---|---|
| Úmrtí | 28. června 1914, Sarajevo |
| Rodiče | arcivévoda Karel Ludvík a Marie Annunziata Neapolsko-Sicilská |
| Dynastie | habsbursko-lotrinská |
| Následník trůnu | 1896–1914 |
| Manželka | Žofie Chotková, morganatický sňatek 1. července 1900 v Zákupech |
| Pohřben | zámek Artstetten v Dolních Rakousích |
| Na mincích | oběžné mince nenesou jeho portrét; rakouská stříbrná 10eurová mince Zámek Artstetten (2004) |
Historie
František Ferdinand d'Este se narodil 18. prosince 1863 ve Štýrském Hradci jako nejstarší syn arcivévody Karla Ludvíka, mladšího bratra císaře Františka Josefa I. Jméno Este a modenské dědictví získal po bezdětném modenském vévodovi Františku V., který zemřel roku 1875. Po sebevraždě korunního prince Rudolfa roku 1889 se prvním v pořadí následnictví stal jeho otec a po otcově smrti roku 1896 on sám. Vojenskou kariéru začal roku 1878 jako poručík pěšího pluku, v letech 1894–1895 velel pěší brigádě v Českých Budějovicích a roku 1913 byl jmenován generálním inspektorem rakousko-uherské branné moci.
Roku 1887 koupil zámek Konopiště a nechal ho přestavět. Dne 1. července 1900 se v Zákupech oženil se Žofií Chotkovou z českého šlechtického rodu. Císař sňatek povolil jen jako morganatický: František Ferdinand se předem vzdal nároku svých potomků na trůn a Žofie získala titul kněžny z Hohenbergu, roku 1909 vévodkyně. Měli tři děti, které se dožily dospělosti – Žofii, Maxmiliána a Arnošta.
Politicky odmítal rakousko-uherský dualismus a zvažoval přestavbu monarchie na federaci s větší samostatností jednotlivých národů, zejména Čechů, Chorvatů a jižních Slovanů. Vůči Srbsku prosazoval opatrnost a varoval, že válka se Srbskem by vtáhla do konfliktu Rusko.
V červnu 1914 přijel z pověření císaře na vojenské manévry v Bosně a poté s manželkou navštívil Sarajevo. Dne 28. června 1914 je při jízdě městem smrtelně postřelil Gavrilo Princip, člen hnutí Mladá Bosna. Vražda vyvolala červencovou krizi, která vyústila ve vyhlášení války a v první světovou válku. Následníkem trůnu se stal arcivévoda Karel, pozdější císař Karel I. František Ferdinand a Žofie jsou pohřbeni v kryptě zámku Artstetten v Dolních Rakousích.
Na mincích a medailích
Protože František Ferdinand nikdy nenastoupil na trůn, jeho portrét na oběžných mincích Rakouska-Uherska není. Připomínají ho medaile: například bronzová medaile chorvatského medailéra Iva Kerdiće z roku 1914 o průměru 70 mm nese poprsí arcivévody v uniformě a jeho manželky a na rubu datum 28. června 1914.
Roku 2004 dvojici zobrazila rakouská stříbrná 10eurová mince Zámek Artstetten (ryzost 925/1000, 17,3 g, 32 mm) z řady Zámky Rakouska zobrazuje vstup do hrobky Hohenbergů a portréty Františka Ferdinanda a Žofie.