Alois Rašín
Alois Rašín (1867–1923) byl český politik a ekonom, jeden z mužů 28. října a první ministr financí Československa. V březnu 1919 provedl měnovou odluku od Rakouska-Uherska okolkováním bankovek, a založil tak československou korunu. Prosadil i ražbu dukátů. Zemřel na následky atentátu.
| Narození | 18. října 1867, Nechanice |
|---|---|
| Úmrtí | 18. února 1923, Praha, na následky atentátu z 5. ledna 1923 |
| Ministr financí | 1918–1919 a 1922–1923 |
| 28. října 1918 | autor textu prvního zákona o zřízení samostatného státu |
| Měnová odluka | okolkování bankovek Rakousko-uherské banky 3.–9. března 1919 |
| Dukáty | prosadil jejich ražbu; zákon č. 62/1923 Sb. přijat po jeho smrti |
| Portrét na platidlech | oběžná mince 10 Kčs 1992; pamětní bankovka ČNB 100 Kč 2019 |
Historie
Alois Rašín se narodil 18. října 1867 v Nechanicích u Hradce Králové v rodině pekaře a rolníka. Vystudoval práva v Praze a už během studií se zapojil do radikálního národního hnutí. Roku 1894 byl v procesu s takzvanou Omladinou odsouzen ke dvěma letům těžkého žaláře a přišel o titul. Roku 1906 vstoupil do mladočeské strany, vypracoval její hospodářský program a roku 1911 byl zvolen poslancem říšské rady.
Za první světové války se zapojil do odboje jako člen organizace Maffie. Rakouské úřady ho 12. července 1915 zatkly a roku 1916 byl spolu s Karlem Kramářem odsouzen k trestu smrti pro velezradu. Popravě ho uchránil nástup císaře Karla I., který ho omilostnil a roku 1917 amnestoval.
Dne 28. října 1918 vyhlásil spolu s Antonínem Švehlou, Jiřím Stříbrným, Františkem Soukupem a Vavrem Šrobárem samostatný československý stát; text prvního zákona o zřízení státu napsal právě Rašín. Od 14. listopadu 1918 do července 1919 byl prvním ministrem financí. Jeho úřad zahrnoval i řízení měny přes bankovní výbor, protože Národní banka Československá začala fungovat až roku 1926.
Jako ekonom byl žákem Albína Bráfa a stoupencem rakouské ekonomické školy. Prosazoval přísnou rozpočtovou kázeň a posilování koruny. Koruna zůstala stabilní v době, kdy okolní státy zažívaly hyperinflaci; deflační politika však přispěla k poklesu vývozu a růstu nezaměstnanosti. Ministrem financí se stal znovu 7. října 1922 v první vládě Antonína Švehly.
Ráno 5. ledna 1923 ho před domem v Žitné ulici v Praze postřelil do zad devatenáctiletý anarchokomunista Josef Šoupal. Kulka mu poranila míchu a Rašín po šesti týdnech, 18. února 1923, zemřel. Šoupal byl odsouzen k 18 letům vězení.
Měnová odluka a československá platidla
Na základě zmocňovacího zákona č. 84/1919 Sb. z 25. února 1919 dal Rašín uzavřít hranice a okolkovat bankovky Rakousko-uherské banky, které se nacházely na území státu. Kolkovalo se ve dnech 3.–9. března 1919, na Slovensku oficiálně do 12. března. Okolkovány byly bankovky po 10, 20, 50, 100 a 1000 K a kolek měl hodnotu 1 % nominálu. Část hotovosti stát zadržel jako nucenou půjčku. Okolkované bankovky se staly první československou měnou.
Padělané kolky a pašování neokolkovaných bankovek si vynutily rychlý tisk vlastních státovek; jako první z nich byla 7. července 1919 vydána stokoruna podle návrhu Alfonse Muchy. Rašínův podpis jako ministra financí nese státovka 20 Kč vzoru 1919.
Rašín prosadil ražbu československých dukátů s odůvodněním, že zlato je hlavní zárukou stability měny. Návrh předložil 13. prosince 1922, zákon č. 62/1923 Sb. z 23. března 1923 byl přijat až po jeho smrti a ražby se už nedočkal.
Rašínův portrét nese oběžná mince 10 Kčs s letopočtem 1992. Mince s Rašínem a letopočtem 1993 oficiálně ražena nebyla; mincovna v Kremnici známý kus považuje za padělek. Česká národní banka vydala roku 2019 pamětní bankovku 100 Kč s jeho portrétem, první z cyklu o budování československé měny.
