Alois Rašín

Alois Rašín (1867–1923) byl český politik a ekonom, jeden z mužů 28. října a první ministr financí Československa. V březnu 1919 provedl měnovou odluku od Rakouska-Uherska okolkováním bankovek, a založil tak československou korunu. Prosadil i ražbu dukátů. Zemřel na následky atentátu.

Historie

Alois Rašín se narodil 18. října 1867 v Nechanicích u Hradce Králové v rodině pekaře a rolníka. Vystudoval práva v Praze a už během studií se zapojil do radikálního národního hnutí. Roku 1894 byl v procesu s takzvanou Omladinou odsouzen ke dvěma letům těžkého žaláře a přišel o titul. Roku 1906 vstoupil do mladočeské strany, vypracoval její hospodářský program a roku 1911 byl zvolen poslancem říšské rady.

Za první světové války se zapojil do odboje jako člen organizace Maffie. Rakouské úřady ho 12. července 1915 zatkly a roku 1916 byl spolu s Karlem Kramářem odsouzen k trestu smrti pro velezradu. Popravě ho uchránil nástup císaře Karla I., který ho omilostnil a roku 1917 amnestoval.

Dne 28. října 1918 vyhlásil spolu s Antonínem Švehlou, Jiřím Stříbrným, Františkem Soukupem a Vavrem Šrobárem samostatný československý stát; text prvního zákona o zřízení státu napsal právě Rašín. Od 14. listopadu 1918 do července 1919 byl prvním ministrem financí. Jeho úřad zahrnoval i řízení měny přes bankovní výbor, protože Národní banka Československá začala fungovat až roku 1926.

Jako ekonom byl žákem Albína Bráfa a stoupencem rakouské ekonomické školy. Prosazoval přísnou rozpočtovou kázeň a posilování koruny. Koruna zůstala stabilní v době, kdy okolní státy zažívaly hyperinflaci; deflační politika však přispěla k poklesu vývozu a růstu nezaměstnanosti. Ministrem financí se stal znovu 7. října 1922 v první vládě Antonína Švehly.

Ráno 5. ledna 1923 ho před domem v Žitné ulici v Praze postřelil do zad devatenáctiletý anarchokomunista Josef Šoupal. Kulka mu poranila míchu a Rašín po šesti týdnech, 18. února 1923, zemřel. Šoupal byl odsouzen k 18 letům vězení.

Měnová odluka a československá platidla

Na základě zmocňovacího zákona č. 84/1919 Sb. z 25. února 1919 dal Rašín uzavřít hranice a okolkovat bankovky Rakousko-uherské banky, které se nacházely na území státu. Kolkovalo se ve dnech 3.–9. března 1919, na Slovensku oficiálně do 12. března. Okolkovány byly bankovky po 10, 20, 50, 100 a 1000 K a kolek měl hodnotu 1 % nominálu. Část hotovosti stát zadržel jako nucenou půjčku. Okolkované bankovky se staly první československou měnou.

Padělané kolky a pašování neokolkovaných bankovek si vynutily rychlý tisk vlastních státovek; jako první z nich byla 7. července 1919 vydána stokoruna podle návrhu Alfonse Muchy. Rašínův podpis jako ministra financí nese státovka 20 Kč vzoru 1919.

Rašín prosadil ražbu československých dukátů s odůvodněním, že zlato je hlavní zárukou stability měny. Návrh předložil 13. prosince 1922, zákon č. 62/1923 Sb. z 23. března 1923 byl přijat až po jeho smrti a ražby se už nedočkal.

Rašínův portrét nese oběžná mince 10 Kčs s letopočtem 1992. Mince s Rašínem a letopočtem 1993 oficiálně ražena nebyla; mincovna v Kremnici známý kus považuje za padělek. Česká národní banka vydala roku 2019 pamětní bankovku 100 Kč s jeho portrétem, první z cyklu o budování československé měny.